19. 9. 2020

18.8.2020 7.37, Rubrika: Statistiky a kauzy

Statistika: Průběh kůrovcové kalamity v roce 2019

Působením biotických škodlivých činitelů bylo podle evidence Lesní ochranné služby v roce 2019 poškozeno přibližně 14,80 mil. m3 dřevní hmoty. Informoval o tom dnes Jan Řezáč z Lesnického informačního centra Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).

Meziročně byl tak zaznamenán téměř dvojnásobný nárůst, neboť v roce 2018 se jednalo o 8,59 mil. m3 (2017 – 4,13 mil. m3). Prakticky výhradně se jedná o poškození způsobené dlouhodobě přemnoženým podkorním hmyzem. Rok 2019 znamenal další z řady nepříznivých let pro zhoršování zdravotního stavu lesů vlivem působení kombinace sucha a hmyzích škůdců, především lýkožroutů. Došlo k dalšímu výraznému nárůstu a rozšiřování oblastí gradace podkorního hmyzu, vázaného zejména na smrk a borovici. Početnost této skupiny škůdců i jimi působené poškození nekontrolovatelně narůstá a aktuálně zasahuje již většinu státu. V roce 2019 byly zaznamenány historicky vůbec nejvyšší objemy kůrovcových těžeb na našem území. Podle ČSÚ celková těžba dřeva vloni dosáhla 32,6 mil. m3 dřeva bez kůry, což představuje doposud rekordní objem vytěženého dříví. Téměř veškerou těžbu dřeva tvořila těžba nahodilá (95,0 %). Podle Ministerstva zemědělství z celkové nahodilé těžby 30,9 mil. m3 dřeva činil objem kůrovcové těžby 22,8 mil. m3.

Situaci v ochraně lesa proti podkornímu hmyzu na smrku lze hodnotit jako jednoznačně katastrofální. Ze severovýchodu Česka se těžiště kůrovcové kalamity přesunulo přes Vysočinu na historické území Čech, kde se situace v mnoha oblastech rovněž již zcela vymkla kontrole. Po setrvalém poklesu objemů kůrovcových těžeb od roku 2010 došlo ke změně trendu v roce 2013. V uplynulých pěti letech nastalo skokové zhoršování situace v celém Česku, přičemž rok 2019 byl dosud rokem nejhorším, přestože např. srážkově nebyl zdaleka tak kritický, jako roky 2015 a 2018. Z největší části jde o napadení lýkožroutem smrkovým.

Počátek současného dlouhotrvajícího přemnožení lze datovat do roku 2003, kdy byly lesní porosty velkoplošně oslabeny extrémním suchem a vývoj podkorního hmyzu akcelerovalo dlouhé teplé vegetační období. V následujících letech byla kůrovcová gradace podpořena např. rozsáhlými polomy po orkánu „Kyrill“ (2007), celkově velmi teplým rokem 2007, polomy po vichřicích „Emma“ a „Ivan“ (2008) atd.

Po roce 2009, kdy v oblasti Čech nastala kulminace objemu vytěženého kůrovcového dříví, došlo v letech 2010 až 2012 k výraznému poklesu, a to především v důsledku studeného a deštivého roku 2010, dávaného do souvislosti s neobvykle silnou dubnovou erupcí sopky na ostrově Island. Následovala stagnace nebo mírný nárůst a k opětovnému výraznějšímu růstu došlo až od roku 2015, přičemž skokový nárůst se týká zejména uplynulých dvou let.

Vývoj v oblasti severní a střední Moravy a Slezska byl rozdílný, zejména s ohledem na distribuci srážek v předchozích letech a trvající „komplexní chřadnutí“ nepůvodních smrčin. Ke kulminaci evidovaných objemů kůrovcového dříví zde došlo již o jeden až dva roky dříve, když k opětovnému nárůstu dochází od roku 2011, přičemž více patrný byl růst v letech 2013 a 2014 a zejména pak mezi lety 2015 až 2018.

Výskyt kůrovců na smrku v Česku prudce narostl již v roce 2015 (na severovýchodě dokonce o zmíněné dva roky dříve), kdy lesní hospodářství nedokázalo prostřednictvím opatření v ochraně lesa adekvátně reagovat na následky velmi nepříznivého chodu povětrnostních vlivů. Od té doby se situace trvale zhoršuje.

V roce 2018 dostala dynamika nárůstu přemnožení lýkožroutů nový impuls v podobě další periody extrémního průběhu počasí a oslabení a snížení obranyschopnosti smrkových porostů. Ve stejném roce se již kalamita vymyká kontrole a miliony metrů kubických napadeného dříví zůstávají stát v lesních porostech až do výletu brouků, tj. bez včasné asanace.

V roce 2019 došlo k dalšímu prohloubení této krize. Souběh predispozičních klimatických vlivů s krajně nepříznivou socioekonomickou situací v celém odvětví lesního hospodářství (zejména jde o kritický nedostatek pracovních sil, cenový pád na trhu s dřevní hmotou, organizační problémy u státních lesů, vyplývající ze striktní aplikace modelu zadávání veřejných zakázek), tak vede k bezprecedentní eskalaci kůrovcového napadení a vzniku velkoplošné kalamity, zasahující v přítomné době již velkou část našich lesů.

Evidovaný objem nahodilých kůrovcových těžeb ve smrkových porostech v roce 2019 opět vzrostl, a to bez přerušení již sedmým rokem v řadě. Celkový objem evidovaného smrkového kůrovcového dříví v roce 2019 činil 14,492 mil. m3, což meziročně představuje nárůst o více než 70 %. V roce 2018 se jednalo o 8,354 mil. m3 (2017 – 3,741 mil. m3; 2016 – 3,002 mil. m3; 2015 – 1,477 mil. m3; 2014 – 0,896 mil. m3).

Vzhledem k tomu, že Lesní ochranná služba dostává informace přibližně ze 70 % rozlohy lesů, tak se při přepočtu na celkovou rozlohu lesů v Česku dostaneme na hodnotu téměř 21 mil. m3 smrkového kůrovcového dříví. Při kalkulaci celkového napadení smrku kůrovci v roce 2019 na celém území státu je nutné ještě přihlédnout ke skutečnosti, že ke konci roku 2019 zůstalo v lesních porostech zhruba dalších cca 5–10 mil. m3 stojících, dosud nezpracovaných kůrovcových stromů a souší, vzniklých v daném roce.

Celkové napadení smrku lýkožrouty v roce 2019 dosáhlo pravděpodobně hodnoty 25–30 mil. m3.

Na většině území se kůrovci na smrku již vyskytují pouze v kalamitním stavu a v žádném okrese se nevyskytují ve stavu základním. V přepočtu reprezentuje evidované kůrovcové dříví v průměru alarmujících cca 15,9 m3 na každém hektaru smrkových porostů. Jde tedy o více než padesátinásobné překročení hodnoty odpovídající základnímu stavu 0,20 m3/ha podle vyhlášky MZe č. 101/1996 Sb., v platném znění.

Podle evidence byla v roce 2019 provedena tato obranná a ochranná opatření: položeno 250 tis. m3 lapáků, instalováno 69 tis. feromonových lapačů, z napadené hmoty odkorněno 183 tis. m3 a chemicky asanováno 2 209 tis. m3.

Před odvozem tak bylo v lese nebo na skládkách přímo asanováno pouhých 17 % vytěžené kůrovcové hmoty, reálně však tzv. míra účinné asanace celostátně v průběhu vegetační sezóny nepřekročila 10 %.

Rozsah napadení je územně diferencován. Mnohem více je aktuálně zasažena jižní část Česka, kde jen v Kraji Vysočina, kraji Jihočeském a Jihomoravském bylo evidováno společně cca 7,32 mil. m3 kůrovcového dříví, tj. více než ve zbytku státního území (2018 – 3,32 mil. m3; 2017 – 0,85 mil. m3).

Na severní Moravě a ve Slezsku), kde byla situace v předchozích letech nejhorší, kalamita postupně „vyhasíná“ v souvislosti s masivním úbytkem atraktivních smrkových porostů v pahorkatinných a vrchovinných polohách. V Moravskoslezském a Olomouckém kraji bylo v loňském roce evidováno společně 2,23 mil. m3 kůrovcového dříví (2018 – 2,64 mil. m3; 2017 – 2,10 mil. m3). Převaha napadených porostů se v celém státě stále nachází v nadmořských výškách do cca 800 m, takže vlastní horské polohy jsou doposud zasaženy méně.

Objemy smrkového kůrovcového dříví vykázané v jednotlivých krajích: Kraj Vysočina 3,373 mil. m3, kraj Jihočeský 2,373 mil. m3, Jihomoravský 1,573 mil. m3, Středočeský 1,187 mil. m3, Olomoucký 1,132 mil. m3, Moravskoslezský 1,097 mil. m3, Plzeňský 1,057 mil. m3, Zlínský 0,790 mil. m3, Ústecký 0,450 mil. m3, Pardubický 0,432 mil. m3, Královéhradecký 0,428 mil. m3.

Naplnění nejčernějších scénářů vývoje kůrovcové kalamity v uplynulém roce oddálil chladný a deštivý průběh května, kdy došlo k rozvolnění letové aktivity a jarního rojení lýkožroutů a zpomalen byl rovněž vývoj nové generace brouků pod kůrou. Zatímco v roce 2017 a 2018 začala letová aktivita lýkožroutů přibližně ve stejnou dobu, letní rojení v roce 2019 bylo opožděno o přibližně 3 týdny, neboť se plně rozvinulo teprve v obvyklých termínech, tj. na přelomu června a července.

Vývoj druhé generace brouků probíhal ve znatelně příznivějších podmínkách, jelikož teploty v červnu až srpnu překračovaly dlouhodobé průměry o 1–5 °C a srážky oscilovaly mezi 60–100 % dlouhodobých měsíčních úhrnů. Chladnější charakter počasí v září na většině území Česka již zpravidla nepřipustil zahájení třetího rojení a ve srovnání s rokem 2018 tak bylo zaznamenáno o generaci lýkožroutů méně.

Přesto však došlo k dramatickému nárůstu celkového rozsahu poškození, což nejpřesvědčivěji ukazuje, s jakým vývojem situace je potřebné kalkulovat v roce 2020, pokud opět nezasáhne „vyšší moc“ v podobě obdobné chladné a deštivé periody!

Prognóza vývoje kůrovcové kalamity v roce 2020 je vzhledem k dynamice gradace v posledních letech krajně nepříznivá, resp. opět katastrofická. Průběh počasí (mírné teploty, nedostatek sněhových srážek) v zimě 2019/2020 nasvědčuje, že bude pokračovat geometrický nárůst plošného napadení smrkových porostů, který může způsobit nejenom úplný kolaps ochrany lesa, ale potažmo přivodit i skutečný ekonomický rozvrat celého lesního hospodářství. Již v současnosti platí, že kůrovcová kalamita (spíše však katastrofa) vážně poškodila či zničila velké množství drobných soukromých a obecních majetků a prakticky je připravila o profit z práce předchozích generací.

Ani v současné krizové situaci však nemůže lesnický personál rezignovat na opatření ochrany lesa před podkorním hmyzem. I nadále musí být hlavní prioritou pečlivé vyhledávání, včasné zpracování a účinná asanace aktivních kůrovcových stromů s cílem co nejvíce zpomalit rozvoj a šíření podkorního hmyzu do dalších oblastí a vyšších poloh, často s cennými populacemi smrku.

Pokud totiž uvážíme, že ze zmíněných cca 14,5 mil. m3 evidovaných kůrovcových těžeb, což v přepočtu na celkovou rozlohu lesů v Česku představuje téměř 21 mil. m3, byla včas vytěžena a účinně asanována pouze velmi malá část), lze si dobře představit, jaké nebezpečí smrkovým porostům v Česku hrozí v následujících letech. Doposud bylo během let 2015–2019 kůrovci napadeno 60–70 mil. m3 smrkové dřevní hmoty, přičemž aktuální zásoba smrkových porostů je k září roku 2019 odhadována v objemu cca 400 mil. m3.

Zdroj dalších informací: Zpravodaj ochrany lesa, Supplementum 2020, ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2020/06/ZOL_Suppl_2020.pdf

Zdroj a foto (Kůrovcová kalamita ohrožuje zdroje vody, Luka nad Jihlavou), archiv VÚLHM

 

18.8.2020 7.37, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy, Hlavní zprávy

Aktuality

VIDEOROZHOVOR

více >

Fotoblog

více >

SYSTÉM MALÝCH TŮNĚK A MEZÍSYSTÉM MALÝCH TŮNĚK A MEZÍ
Foto: Vojta Herout

Videoreportáž

více >

Kalendář Akcí

<<Září 2020>>
PÚSČPSN
31 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 1 2 3 4