Ve městech a obcích Žďárska přibývají nádoby na biologický odpad, radnice na jejich nákup dostávají dotace. Připomíná to server denik.cz v kraji Vysočina.

Lidé si díky tomu za výhodných podmínek pomohou ke kompostéru, v němž zpracovávají odpad ze své zahrady a kuchyně. „Kompostéry nabízíme obyvatelům už od roku 2007 a je jimi vybaveno už 520 domácností. Berou si je lidé z místních částí i obyvatelé rodinných domů. Ale také lidé, kteří bydlí na sídlišti a mají zahrádku,“ sdělila Marcela Kratochvílová z Městského úřadu v Novém Městě na Moravě.

V Kraji Vysočina přibyly i komunální kompostárny. Bioplynová stanice ve Žďáře nad Sázavou vyrábí z trávy, zbytků zeleniny i pečiva teplo a elektřinu. Teplo slouží k vytápění domů ve městě. Ždárskou bioplynovou stanici postavila a provozuje firma ODAS, která se zabývá svozem a tříděním odpadu. Je to jediné zařízení svého druhu na Vysočině. Mezi „bioplynkami“ jinak převažují provozy zpracovávající kukuřici a odpady ze zemědělství. „Bioodpad z obcí už svážíme pět let, bioplynová stanice je v provozu čtyři roky,“ vyjádřila se manažerka firmy ODAS Iva Zeroníková.

Vloni svážela auta do žďárské stanice bioodpad z 25 obcí a měst. Zařízení dokáže ročně zpracovat 15 tisíc tun bioodpadu. Končí tam tráva z obecních parků a prošlé potraviny z marketů. Zeroníková předpokládá, že vzhledem k nynější povinnosti obcí zajistit třídění se bude rajon svozu bioodpadu zahušťovat.

Do zavedení systému třídění komunálního bioodpadu obce tlačí legislativa, aby klesl objem odpadků končících na skládkách. Podle údajů kraje bylo na Vysočině v roce 2013 uloženo tohoto odpadu na skládky v přepočtu na jednoho obyvatele 105,4 kilogramu, zhruba o 30 kilogramů více, než byl limit pro ten rok. Od letoška jsou obce povinny zajistit místa pro oddělený sběr alespoň u biologických odpadů rostlinného původu, a to minimálně od 1. dubna do 30. října. „Nás to nezaskočilo, už to máme ošetřené. Máme povolené kompostování v malém rozsahu, takže kompostujeme sami. A kdybychom toho měli hodně, pak máme možnost odvézt bioodpad do kompostárny v nedalekých Jimramovských Pavlovicích,“ vyjádřil se starosta městyse Jimramova Josef Homolka.

Ve Žďáře nad Sázavou bylo podle městského úřadu rozmístěno 911 popelnic na bioodpad k rodinným domům a 127 kontejnerů na tento odpad u bytových domů. Třídění městu ušetřilo nemalé peníze, sdělila mluvčí radnice Nikola Adlerová. „V bioplynové stanici platíme za tunu 300 korun oproti uložení na skládce v Ronově nad Sázavou, kde je to za 850 korun,“ vysvětlila Adlerová. Podle Marcely Kratochvílové z městského úřadu Nového Města ale informace o nějakých velkých úsporách nejsou tak docela na místě.

„Platíme za tunu sice méně, než za vývoz komunálního odpadu, ale nelze říct, že všechen bioodpad, který dnes svážíme na bioplynku, končil dříve na skládce. Určitě se nám nepodařilo natolik snížit množství vyváženého komunálního odpadu. Bioodpad dříve končil spíš na nepovolených skládkách, větvě zase lidé pálili v domovních kotlích nebo na zahradách,“ řekla Kratochvílová.“

Zdroj: www.denik.cz, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová