19. 9. 2020

25.8.2020 14.17, Rubrika: Čistota vody a rekreace

Stát podpoří zemědělce, kteří u nádrže Římov využijí méně chemie

Stát chce podpořit zemědělce, kteří hospodaří v ochranném pásmu vodárenské nádrže Římov. Do několika měsíců by měl vzniknout návrh. Zemědělci by se mohli zapojit do programu, který ministerstvo zemědělství testuje okolo Želivky. Když sníží množství chemie, stát jim za to dá peněžní kompenzaci.

Zároveň se zlepší kvalita vody v nádrži. Návrh spjatý s Římovem iniciovala jihočeská agrární komora, představil ho ministr zemědělství Miroslav Toman. Projekt testuje ministerstvo u nádrže Želivka. Zemědělci se mohou dobrovolně zavázat, že budou hospodařit šetrněji, za což získají finanční náhradu a voda bude lépe chráněná. O projekt je podle Tomana velký zájem.

“Prověřili jsme si ho okolo nádrže Želivka. Chceme, aby se celé to hospodaření změnilo. Nejen že používají snížené množství hnojiv, ale mohou používat jen některá hnojiva, na základě toho můžou dostat odškodnění. Okolo nádrže Švihov je to 16 zemědělských subjektů na ploše přes dvanáct tisíc hektarů. Chceme zkušenosti ze Želivky promítnout do Římova a chránit vodní zdroje,” řekl ministr.

Jihočeské agrární komoře si stěžovali zemědělci od římovské nádrže, že je složité žádat o kompenzace. “A ve srovnání s tím, co čerpají zemědělci kolem Želivky, za to berou mnohonásobně méně peněz. Naším cílem je zajistit jim dostatečnou kompenzaci za to, že hospodaří tím nejšetrnějším způsobem, nemohou tudíž být konkurenceschopní ostatním hospodářům,” řekla ČTK ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.

Zemědělci kolem Římova mohou jako náhradu od státu získat nejvýš 800 Kč za hektar, zatímco podniky u nádrže Švihov na řece Želivce až na 9520 Kč. V dopise ministru zemědělství to uvedl předseda jihočeské agrární komory Pavel Dlouhý. Zemědělci u Římova jsou při žádostech o náhrady “šikanováni nezákonnými a nesmyslnými požadavky státní správy,” uvedl Dlouhý.

Agrární komora navrhla, aby se Povodí Vltavy propojilo s databází Státního zemědělského intervenčního fondu a využilo evidenci hospodářů. Zemědělci by pak nepotřebovali plnou moc od vlastníků pozemků ani výpis z katastrů, aby prokázali, že na půdě opravdu hospodaří.

Týká se to Zemědělského družstva Ločenice, u Římova 350 hektarů. Jako kompenzaci dostává 500 korun za hektar, přičemž nájem za hektar je 4000 korun. Kvůli omezením daným Povodím Vltavy nesmí pěstovat kukuřici, používat postřiky, velké procento polí musí zatravňovat.

“Největší problém je, že systém vyplácení náhrad vychází z roku 1992. V té době ještě nebyl žádný centrální registr zemědělské půdy. Povodí Vltavy tak vymyslelo systém, kdy kompenzace bude poskytovat vlastníkům půdy. Jenomže podniky vlastní minimum pozemků, tak jsme byli nuceni jít za vlastníky, milostivě se jich zeptat, jestli nám dají plnou moc. Spravedlivý stav by byl, že by kompenzace měla náležet tomu, kdo hospodaří,” řekl dnes ČTK ředitel ZD Ločenice Petr Šedivý. Družstvo se 60 zaměstnanci obhospodařuje 1630 hektarů, má rostlinnou a živočišnou výrobu.

MZe, ilustrační foto (nádrž Želivka) Naše voda – Nina Havlová

25.8.2020 14.17, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Voda a naše peněženka, Podnikání s vodou a zákony

Aktuality

VIDEOROZHOVOR

více >

Fotoblog

více >

SYSTÉM MALÝCH TŮNĚK A MEZÍSYSTÉM MALÝCH TŮNĚK A MEZÍ
Foto: Vojta Herout

Videoreportáž

více >

Kalendář Akcí

<<Září 2020>>
PÚSČPSN
31 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 1 2 3 4