Starostové pěti desítek měst a obcí z Olomoucka, Přerovska a Novojičínska žádají ve společném memorandu vládu, aby pozastavila rozhodování o pokračování přípravy projektu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe (DOL). Novinářům to dnes řekla senátorka Jitka Seitlová.

Podle senátorky je už připravena studie proveditelnosti tohoto projektu, který má stát stovky miliard korun. Na podzim má být předložena vládě. Memorandum podle Seitlové podepsali zástupci 56 měst a obcí v okolí plánované trasy DOL, ve kterých žije 112.000 obyvatel. Starostové navrhují, aby byla vypuštěna chráněná územní rezerva průplavu a ukončeno financování přípravy záměru, pokud nebude prokázán zcela nezpochybnitelný přínos této stavby pro region a Českou republiku. Starostové měst a obcí se podle Seitlové obávají nepříznivého vlivu stavby a provozu DOL na povrchové vodní toky a koloběh podzemních vod. Některé obce nesouhlasí s vedením koridoru napříč jejich územím a nelíbí se jim zábor tisíců hektarů zemědělské půdy.

Studie proveditelnosti projektu DOL má být podle Seitlové na podzim připravena k projednání, přičemž se navrhuje pokračovat v přípravě projektu. „Memorandum jsem spolu se senátorem Petrem Orlem zaslala ministrovi dopravy, vládě a premiérovi Andreji Babišovi,“ uvedla.

Ministerstvo dopravy navrhlo vládě, aby se další jednání o projektu DOL zaměřila na propojení Dunaje a Odry. Zároveň se však rozhodlo ponechat územní rezervu i pro labskou část projektu. Vláda se podle Martiny Bártové bude studií proveditelnosti o kanálu zabývat nejspíš ještě v říjnu. Podle studie by výstavba celého koridoru vyšla na 585 miliard korun, připojení Labe by stálo přes 300 miliard.

Podle kritiků studie postupovali její tvůrci nepřesně a nekorektně a materiál obsahuje zavádějící výsledky. Zpracovatelé studie se proti tomu ohradili s tím, že jejich kritici opomíjejí různé faktory, které k výsledkům vedly. Senát už v létě vyzval ministerstvo dopravy k vypracování zahraničního oponentního posudku ke studii.

Projekt, který dlouhodobě prosazuje prezident Miloš Zeman, by podle zastánců přinesl ekonomické možnosti, zároveň by pomohl skomírající lodní dopravě v Česku a umožnil lepší hospodaření s vodou. Ekologové naopak namítají, že koridor by zničil zbytky přirozených ekosystémů střední Evropy a měl by výrazný negativní dopad na krajinu a vodní režim v zemi.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto archiv Naše voda