Pokud bude přijata plánovaná novela zákona o podporovaných zdrojích energie, přestanou mít smysl kogenerační jednotky u čistíren odpadních vod (ČOV), které snižují energetickou náročnost ČOV. Vyplývá to ze stanoviska SOVAK k uvedené novele.

Plné znění stanoviska Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK)

Obecné základy novely

31. května 2012 vyšel zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, nahrazující zákon č. 180/2005 Sb. Tento zákon neumožnil zastavit podporu nově instalovaným zdrojům a to, i když Česká republika dosáhne 13,5 % podílu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě elektřiny a dále rozšířil podporované zdroje energie o další druhy. Zákon upravil systém podpory výroby elektřiny z podporovaných zdrojů, nově byla zavedena podpora biometanu a tepla z obnovitelných zdrojů. Ačkoliv zákon o podporovaných zdrojích energie spatřil světlo světa teprve před necelým rokem, Ministerstvo průmyslu a obchodu („MPO“) připravilo další změnu.  Novým zákonem chce zastavit podporu nových zdrojů a u těch starých chce, aby se po dosažení návratnosti investice podpora přestala vyplácet. Navrhovaná změna znovu již po několikáté mění pravidla v průběhu hry, tentokrát však zcela zásadně. Nejde již jen o změnu podmínek, ale rovnou o zrušení podpory a retroaktivní změny.

Návrh MPO přináší zejména následující:

Plánuje zkrátit podporu stávajícím provozovatelům obnovitelných zdrojů na deset let.

Mnozí provozovatelé podporovaných zařízení si v souladu s původně platnou legislativou a garantovanou podporou vzali úvěry na dobu delší než je deset let a schválení navržené změny, která poměrně bezprecedentně mění pravidla se zpětnou platností, by pro ně a jejich provozovny mělo fatální následky.

Podle návrhu musí pro pokračování podpory provozovatel prokázat delší než desetiletou dobu návratnosti investice. Lze očekávat, že tento návrh s sebou přinese celou řadu faktických problémů. Provozovatelé mohou být motivováni k umělému zvyšování provozních nákladů, celý systém prokazování a ověřování návratnosti investice bude značně složitý, individuální posuzování nahrává možnostem korupčního jednání.

Navrhuje zastavení podpory pro veškerá nová zařízení s výjimkou vysokoúčinné kombinované výroby z fosilních paliv, výroby elektřiny a tepla z důlního plynu a energetického využívání odpadu.

Jedním ze základních argumentů chystané novely je zastavení neustálého zvyšování cen elektřiny. Vzhledem k tomu, že podporu OZE podle uvedeného návrhu MPO nahrazuje podpora kombinované výroby elektřiny a tepla, spalování odpadů a zcela nově zavedení podpory jaderné energie, nelze v žádném případě očekávat, že by ke splnění takového cíle mohlo dojít. Zároveň si nelze nevšimnout, že v návrhu není navrženo pokračování odvodu z elektřiny ze slunečního záření tzv. fotovoltaické (solární) daně, která byla stanovena pro instalace uvedené do provozu v r. 2009 a 2010 a k 31.12. 2013 bude ukončena.

Největší podíl z celkových vícenákladů na OZE tvoří fotovoltaické elektrárny (66,4 %) a zejména fotovoltaické elektrárny postavené v letech 2009 a 2010, u kterých se podle navržené novely nepožaduje nadále dodatečný odvod ve formě fotovoltaické daně. Návrh tak paradoxně opět podporuje provozovatele FVE, kteří díky cílené investiční politice v letech 2009 a 2010 odůvodní trvání podpory po celou dobu životnosti zařízení a to navzdory tomu, že základním cílem MPO má být právě odčerpání nadměrných zisků z OZE.

Zavedení možnosti diferenciace poplatku na OZE podle spotřeby elektřiny.

Tento bod má ulehčit energeticky náročnému průmyslu, tak aby byla udržena jejich konkurence schopnost v rámci EU. Určitá formy podpory průmyslových podniků jsou zavedeny v Belgii, Německu, Francii, Dánsku a dalších zemí a podpora průmyslu má své opodstatnění. Nicméně je třeba podotknout, že EU nyní po Německu požaduje zrušit tuto diferenciaci s tím, že se jedná o nedovolenou podporu.

Dopad na provozovatele vodovodů a kanalizací

A jaký dopad bude mít novela MPO na obor vodovodů a kanalizací? Provozovatelé vodovodů a kanalizací využívají k výrobě elektrické energie potenciál pitné a odpadní vody (malé vodní elektrárny, turbíny) a hlavně energii vázanou v kalovém plynu z čistíren odpadních vod (současný zákon o podporovaných zdrojích energie uvádí, že obnovitelnými zdroji je mimo jiné energie kalového plynu z čistíren odpadních vod a energie bioplynu). Kalový plyn na čistírnách odpadních vod („ČOV“) vzniká nikoli cíleně, jako je tomu u bioplynových stanic, ale jako vedlejší produkt anaerobní stabilizace čistírenských kalů, která snižuje množství produkovaného odpadu a odpad zároveň hygienizuje. Tento kalový plyn je standardně spalován v plynových kotlích a vyrobené teplo je využíváno k ohřevu vyhnívacích nádrží a provozních budov. Ovšem na řadě velkých ČOV je kalový plyn částečně či plně využíván v kogeneračních jednotkách („KGJ“) s tím, že vyrobená elektrická energie je návazně spotřebována ve většině případů přímo v procesu čištění odpadních vod. V některých případech je kalový plyn nutné před využitím upravovat (sušit, odstraňovat sloučeniny síry, siloxany a ostatní látky ohrožující životnost KGJ).

Provoz KGJ, zejména v podmínkách ČOV, je finančně i provozně poměrně náročný. Průměrné náklady na servis kogeneračních jednotek se v závislosti na místních podmínkách (stáří zařízení, kvalita kalového plynu apod.) pohybují standardně v rozmezí cca 0,5 Kč/kWh – 1,5 Kč/kWh, přičemž do této částky nejsou započteny další související náklady – např. náklady na opravy a údržbu souvisejících celků, obsluhu, obnovu. Vlastní podpora pro kogenerační jednotky zprovozněné v roce 2013 přitom dosahuje pouze 0,9 Kč/kWh! Lze tedy očekávat, že v případě zastavení podpory pro nové zdroje a omezení podpory pro stávající zdroje na 10 let, dojde v minimálně 50 % instalací kogeneračních jednotek na čistírnách odpadních vod k jejich odstavení z provozu, protože přínos kogenerační jednotky pro čistírnu odpadních vod bez zeleného bonusu bude nulový nebo záporný. V dalších případech bude zařízení udrženo v provozu do generální opravy a následně odstaveno. Nová zařízení nebudou pořizována.

Situace ve zpracování kalů a využití vznikajícího kalový plynu se tak vrátí do doby před 15 – 20 lety, kdy byl vznikající kalový plyn bez užitku spalován. Dalším zásadním aspektem je i to, že absence energetického využití kalového plynu povede na některých ČOV ke kompletnímu odstavení kalového hospodářství, neboť nákladovost provozu je značná a vyplatí se kaly nevyhnívat, naopak přímo odvážet k likvidaci kompostací či spalováním. Dopady na životní prostředí i zatížení domácností v podobě zvýšení stočného budou velmi významné.

Výroba elektrické energie z OZE není v současné době ekonomicky konkurenceschopná s tradičními zdroji. Důvodem je především fakt, že ekologická hodnota je obtížně ekonomicky vyčíslitelná a bez podpory státu, minimálně v podmínkách provozovatelů čistíren odpadních vod, nebudou dále tyto obnovitelné zdroje využívány.

Ing. František Barák, předseda představenstva SOVAK ČR