Zimní sezona vstupuje do svého vrcholu, a proto Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) připomíná, co vše lze v Krkonoších dělat a co naopak může křehké krkonošské přírodě škodit.

Většina zimních návštěvníků Krkonoš přijíždí na sjezdovky. Pro potěšení sjezdařů existuje dnes v Krkonoších několik desítek kilometrů sjezdových tratí různých stupňů obtížnosti. Je důležité, aby se lyžaři drželi na těchto tratích a nejezdili přilehlými lesními porosty. Kromě možného poškození stromků hranami lyží nebo snowboardů dochází zvýšeným pohybem lyžařů mimo sjezdovky k plašení lesních živočichů.

Běžkaři mohou využít více než 500 km běžeckých tratí upravovaných v rámci projektu Krkonoše – lyžařský běžecký ráj (http://www.krkonose.eu/cs/bezky). Problém z hlediska ochrany přírody může nastat, když se běžkaři v hřebenové části Krkonoš, tj. v I. zóně národního parku, nedrží upravovaných nebo značených cest a vytvářejí na vrcholových loukách různé zkratky nebo vystupují na vrcholy s omezeným přístupem. S ohledem na hustou síť cest není na hřebenech mnoho klidových zón, v nichž zimuje například kriticky ohrožený tetřívek obecný. Při nízké vrstvě sněhu navíc hrozí zejména na vyfoukávaných místech poškození vegetace. Toto platí i pro turisty na sněžnicích a skialpinisty. Také oni se v I. zóně KRNAP mohou pohybovat pouze po značených cestách. Skialpinistům navíc Správa KRNAP navíc vyhradila speciální skialpinistické trasy (http://www.krnap.cz/trasy-pro-skialpinisty/). Tyto turistické okruhy vedou zajímavými a relativně bezpečnými lokalitami.

Další zimní aktivitou, jejíž obliba roste, je snowkiting. Jízda na lyžích či snowboardu tažených drakem je bezproblémová na rozsáhlých loukách v nižších částech hor, například v okolí Vrchlabí, na Předních či Zadních Rennerovkách, ale na hřebenových loukách v I. zóně KRNAP, například v okolí Luční nebo Labské boudy, opět vyvstává problém rušení živočichů či poškození vegetace.

Zima bohužel není v horách úplně ideální čas pro pěší výlety. Pohyb po sněhu je náročný, proto pěší rádi využívají upravované běžkařské tratě, po kterých se chodí snadněji. Úprava těchto tratí ale stojí nemalé finanční prostředky a pěší turista může upravenou stopu rozšlapat a zničit. Proto je žádoucí, aby pěší chodili po okraji těchto tratí, a jdou-li ve skupince, pak za sebou.

Krkonoše jsou také vyhledávány ledolezci. Většina ledopádů se však nachází v nepřístupných lokalitách. Legálně lze lézt jen na skále na konci cesty Buď fit v Labském dole. S ohledem na denní limit 16 ledolezců je nezbytné se předem registrovat (http://www.krnap.cz/lezeni-na-ledopadech/).

Konec roku s sebou nese i zatížení krkonošské přírody zábavní pyrotechnikou nebo třeba „lampiony štěstí“. O nebezpečnosti hluku, rušení divokých zvířat petardami a dělobuchy a o zhoršení kvality prožitku pro lidské návštěvníky hor už bylo napsáno mnoho. Lampiony štěstí jsou sice zdánlivě neškodná romantická aktivita, ale ti, kdo je vypouštějí, by si měli uvědomit, že z lampionu po dopadu zbyde odpad, který se bude v přírodě rozkládat několik let. O riziku vzniku požáru ani nemluvě.

Krkonošská příroda je vzácná a křehká. Pro svou jedinečnost bylo zdejší území vyhlášeno národním parkem. Návštěvníci Krkonoš by proto měli do lůna přírody přicházet s pokorou a respektem.

Naše voda, ilustrační foto KRNAP