Průměrná denní spotřeba pitné vody na osobu loni v domácnostech ve Středočeském kraji klesla o 4,1 procenta na 87 litrů. Ve srovnání s ostatními kraji v České republice je sedmá nejnižší. Nejvyšší spotřebu, 111,2 litru vody na osobu a den, měly loni domácnosti v Praze, nejnižší, 77,2 litru, ve Zlínském kraji. Spotřeba loni poklesla ve všech regionech. Celostátní průměr byl 89,4 litru. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Za jeden metr krychlový pitné vody zaplatili loni obyvatelé Středočeského kraje 50 korun bez DPH. Průměrná cena jednoho metru fakturované vody se bez daně meziročně zvýšila o 2,90 koruny. Ve srovnání s ostatními kraji byla čtvrtá nejvyšší, nejméně za pitnou vodu loni v průměru platili lidé v Olomouckém kraji, a to 38,90 koruny. Celostátní průměr byl 46,10 koruny. Průměrná cena stočného za tisíc litrů vody vypuštěné do kanalizace loni v regionu činila 41,7 koruny bez DPH. Nejméně platí lidé za stočné na Vysočině, a to 32,60 koruny. Průměr za celou ČR byl 41 korun.

V roce 2022 bylo ve Středočeském kraji zásobováno pitnou vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu 1,232.825 obyvatel, což je 88,4 procenta všech lidí žijících v regionu. Délka vodovodní sítě činila 11.787 kilometrů. V regionu se loni vyrobilo 56,8 milionu metrů krychlových vody, z toho z podzemních zdrojů pocházelo přes 38 milionů metrů krychlových pitné vody.

Na kanalizaci byly loni ve Středočeském kraji napojeny domy, ve kterých žilo 1,086.774 lidí, tedy přes 77,9 procenta z celkového počtu obyvatel kraje. Podíl obyvatel napojených na kanalizaci v celém Česku loni dosáhl 87,3 procenta. Počet obyvatel v domech napojených na kanalizaci ústící do čistírny odpadních vod činil 1,085.397. Délka kanalizační sítě se loni meziročně zvýšila o 318 kilometrů na 7888 kilometrů, počet kanalizačních přípojek vzrostl o 11.680 na 297.151.

Ve Středočeském kraji bylo loni v provozu 568 čistíren odpadních vod s celkovou kapacitou 325.619 metrů krychlových za den. Vyprodukovaly 23.255 tun kalů. Téměř 61 procent z nich bylo zneškodněno kompostováním, zhruba 28 procent přímou aplikací a rekultivací pozemků pro zemědělské účely. Na skládkách skončilo necelých deset procent.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto