Průměrná denní spotřeba pitné vody na osobu byla i loni v domácnostech ve Zlínském kraji ve srovnání s ostatními kraji v České republice nejnižší. Činila 77,2 litru, meziročně o 3,7 litru méně.

Nejvyšší spotřebu 111,2 litru vody na osobu a den měly loni domácnosti v Praze, celostátní průměr byl 89,4 litru. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Nejnižší spotřebu vody mají domácnosti ve Zlínském kraji dlouhodobě. Za jeden metr krychlový pitné vody zaplatili loni obyvatelé Zlínského kraje bez desetiprocentní DPH v průměru 43 korun, s daní to bylo 47,30 koruny. Průměrná cena jednoho metru fakturované vody se bez daně meziročně zvýšila o 2,90 koruny. Ve srovnání s ostatními kraji byla sedmá nejnižší, nejméně za pitnou vodu loni v průměru platili lidé v Olomouckém kraji, a to 38,90 koruny. Celostátní průměr byl 46,10 koruny. Průměrná cena stočného za tisíc litrů vody vypuštěné do kanalizace loni ve Zlínském kraji činila 37,10 koruny bez DPH. Levnější stočné měly tři kraje, nejméně, a to 32,60 koruny, za něj lidé platili na Vysočině. Za celou ČR bylo v průměru 41 korun.

V roce 2022 bylo ve Zlínském kraji zásobováno pitnou vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu 556.230 obyvatel, což je 97,2 procenta ze všech lidí žijících v regionu. Délka vodovodní sítě činila 4106 kilometrů, v provozu bylo 137.420 vodovodních přípojek. Loni se ve Zlínském kraji vyrobilo 28,1 milionu metrů krychlových vody, meziročně asi o 1,7 procenta méně. Z podzemních zdrojů pocházelo přibližně 56 procent pitné vody.

Na kanalizaci byly loni ve Zlínském kraji napojeny domy, ve kterých žilo 555.646 lidí, tedy přes 97,1 procenta z celkového počtu obyvatel kraje. Počet obyvatel v domech napojených na kanalizaci ústící do čistírny odpadních vod činil 520.189. Délka kanalizační sítě se loni meziročně zvýšila o 94 kilometrů na 3368 kilometrů, počet kanalizačních přípojek vzrostl o 3097 na 125.813.

Ve Zlínském kraji bylo loni v provozu 122 čistíren odpadních vod s celkovou kapacitou 193.391 metrů krychlových za den. Vyprodukovaly 16.970 tun kalů. Zhruba 62,4 procenta z nich bylo vyvezeno na skládku. Přímou aplikací a rekultivací pozemků pro zemědělské účely bylo zneškodněno přibližně 27,7 procenta kalů, v kompostech jich skončilo asi 9,3 procenta. Pouze minimální množství kalů bylo spáleno nebo zlikvidováno jinak.

ČTK, ilustrační foto Naše voda