4. 7. 2020

23.6.2020 14.21, Rubrika: Rybářství a rybníkářství

Spor o jihočeské rybníky se vrátí k českobudějovickému soudu

Spor o určení vlastnictví jihočeských rybníků, které nárokuje římskokatolická církev, se vrátí k českobudějovickému okresnímu soudu. Stížnosti Rybářství Třeboň dnes vyhověl Ústavní soud (ÚS), který zrušil rozhodnutí soudů všech stupňů, včetně Nejvyššího.

Nikdo z účastníků sporu se vyhlášení nálezu nezúčastnil. Stížnost směřovala proti verdiktu, podle kterého musel podnik vrátit státu šest rybníků a další pozemky z někdejšího církevního majetku. Od státu je pak chtěla získat římskokatolická prelatura Český Krumlov v církevních restitucích. Už dříve ÚS odložil vykonatelnost verdiktu. Zdůvodnil to hrozbou hospodářských ztrát v Rybářství Třeboň i vodohospodářských potíží v třeboňské rybniční soustavě. Spor se vede o rybniční pozemky v katastrech Vlachnovic, Lhoty u Vlachnovic a Petrovic u Borovan na Českobudějovicku. Konkrétně jde o Slepičník, Smrk, Cikán, Prelátský, Herdovský a Vlachnovický rybník.

Českokrumlovská farnost tvrdila, že firma Rybářství Třeboň pozemky zprivatizovala, přestože patřily do historického majetku církve, a vztahovalo se tedy na ně takzvané blokační ustanovení, které zapovídalo převod někdejšího církevního majetku na soukromé subjekty. Rybářství naopak poukazovalo na specifické okolnosti privatizace rozsáhlého majetku a na svou dobrou víru, na jejímž základě rybníky takzvaně vydrželo.

ÚS konstatoval, že situace ve sporu o rybníky “není tak zřejmá, jak ji v napadených rozhodnutích prezentovaly obecné soudy”. Pohled justice na rozsáhlou privatizaci někdejšího státního rybářství byl prý zjednodušující. Nepodařilo se zatím vyvrátit možnost, že podnik skutečně získal a spravoval rybníky v dobré víře, bez povědomí o tom, že na ně má nárok církev. ÚS upozornil, že privatizační projekt schválily státní orgány. “Byla-li stěžovatelka (Rybářství Třeboň) schválením privatizačního projektu ujištěna jeho správností, je nepřiměřené požadovat, aby aktivně zjišťovala jeho možnou nesprávnost s odůvodněním, že o údajném původu nemovitostí vědět ‘měla a mohla’,” stojí v nálezu.

Soudy prý neuvážily působení dobré víry, ačkoli z důkazního řízení a námitek Rybářství Třeboň “vyplývala řada skutečností hovořících pro její naplnění”. “Bylo povinností soudů posoudit tuto otázku se zřetelem ke všem okolnostem věci nasvědčujících tomu, že stěžovatelka vlastnické právo k nemovitostem vydržela,” pokračuje nález soudce zpravodaje Radovana Suchánka.

Podobně jako v nedávném nálezu zamítajícím nárok Kristiny Colloredo-Mansfeldové na zámek Opočno, i nyní se proti dvěma kolegům ze tříčlenného senátu postavil soudce Jiří Zemánek. V odlišném stanovisku zdůraznil hodnotový přístup ke kauze a princip, podle kterého je nutné vykládat restituční zákony ve prospěch restituentů.

ČTK, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

 

23.6.2020 14.21, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Rybářství a rybníkářství, Podnikání s vodou a zákony, Statistiky a kauzy

Aktuality

VIDEOROZHOVOR

více >

Fotoblog

více >

NS U MLEJNANS U MLEJNA
Autor: Nina Havlová

Videoreportáž

více >

Kalendář Akcí

<<Červenec 2020>>
PÚSČPSN
29 30 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2