22. 8. 2019

6.5.2019 9.49, Rubrika: Podnikání s vodou a zákony

Splašky budou asi dál končit na poli

Obsah toalet dnes převážně končí na zemědělské půdě, vyhláška ministerstva životního prostředí to měla změnit. Píše o tom deník Mladá fronta DNES s tím, že čistírny odpadních vod a zemědělci tlačí na pětiletý odklad.

V Česku se vyprodukuje asi 160 tisíc tun čistírenského kalu, z toho ve finále končí skoro 80 procent (včetně kompostu) na zemědělské půdě. Od příštího roku se jich tam mělo lít podstatně méně. „Do zemědělské půdy se dostávají i kaly, které půdu nezkvalitňují, ale naopak ohrožují zdraví lidí i životní prostředí,“ říká Dominika Pospíšilová z ministerstva. Kaly půjde lít na pole i dál – ale jen ty kvalitní, tedy zbavené velké části patogenních mikroorganismů, které se obvykle v exkrementech vyskytují. To pro čistírny znamená dodatečné náklady na jejich úpravu. Jak se dnes splašky zneškodňují? Kanalizační voda nejprve jde do čistírny odpadních vod, kde se na česlovnách odfiltrují hrubé nečistoty: „shrabky“ – všechno, co do kanalizace nepatří, dále písek, štěrk a tuky. Následuje biologické čištění za pomoci mikroorganismů, přičemž vzniklý sediment se opět odfiltruje. Kal se pak musí stabilizovat, tedy nechat vyhnít – větší čistírny využívají technologie bez přístupu vzduchu. Vzniká bioplyn, methan, který se jímá a používá na výrobu elektřiny, kterou čistírna dodává za dotovanou cenu do sítě. Pak se stabilizovaný kal odvodní (stále obsahuje nejméně tři čtvrtiny vody) a předá se k likvidaci – za to čistírna platí – zhruba pětistovku za tunu odvodněného kalu. Berou si ho a vydělávají na tom zemědělci, kompostárny či skládky.

Kalu nicméně v porovnání se statkovými hnojivy jde na pole jen asi jedno procento. Domácnostem hrozí zdražení „Pro řadu subjektů by vyhláška znemožnila přímé využití čistírenských kalů na zemědělské půdě,“ uvedl Oldřich Vlasák, ředitel SOVAK ČR (Sdružení oboru vodovodů a kanalizací). Anaerobní vyhnití totiž malé čistírny neumějí a ani to není stoprocentní způsob, jak bakterie před použitím kalu na poli definitivně zlikvidovat. A ani vyhnívání v kompostárnách při teplotě do 70 stupňů nebude zřejmě stačit. Nejjistější je kal usušit a spálit či zpracovat pyrolýzou (termické zpracování bez přístupu vzduchu). A to je drahé. SOVAK odhaduje, že doplnění technologií pro sušárny a kotlů pro spalování či pyrolyzérů bude pro majitele čistíren, zpravidla města a obce, vyžadovat investice ve výši 5 až 8 miliard korun. Domácnosti by to pak mohly pocítit na zdražení stočného o tři až pět korun za kubík.

Zdroj a odkaz na plné znění článku: https://media.monitora.cz/pdf-preview/2688/61891260-8096e6f235cdb13e9354/, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

6.5.2019 9.49, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Podnikání s vodou a zákony, Statistiky a kauzy

Aktuality

Lesní video

více >

Fotoblog

více >

CHMELAŘSKÝ DEN, STEKNÍK U ŽATCECHMELAŘSKÝ DEN, STEKNÍK U ŽATCE
Autor: Nina Havlová

Videoblog

více >

Kalendář Akcí

<< Srpen 2019 >>
PÚSČPSN
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31 1