Hranická propast, nejhlubší zatopená jeskyně na světě, měří minimálně 450 metrů. Do této hloubky se ponořil speciální podvodní robot, který dnes do propasti spustili během mapování členitého krasového terénu speleologové. Dosavadní naměřená hloubka propasti byla z roku 2016 a činila 404 metrů. Dna nedosáhli odborníci ani dnes – zastavila je technická omezení robota, řekl dnes ČTK předseda České speleologické společnosti z Hranického krasu Michal Guba. Kromě nové naměřené mety získali odborníci z dnešního ponoru i cenné údaje promítnuté do 3D mapy. Cestu do hlubin totiž mapoval robot za pomoci šesti kamer a sonarových paprsků.

Zlom nastal šestý den mezinárodního výzkumu, do kterého jsou na místě zapojeni speleologové s odborníky z Maďarska, Portugalska a Srbska. „Zaměřili jsme se dnes na průzkum restrikce Mikáda ve 200metrové hloubce. Vše perfektně fungovalo, proto jsme se rozhodli, že půjdeme až za tuto restrikci. Prostory, které jsme zkoumali a mapovali, jsou obrovské a ve 450metrové hloubce nás zastavila technická omezení podvodního robota. Starý hloubkový rekord jsme překonali o 46 metrů a dosáhli jsme cílové hloubky 450 metrů,“ uvedl Michal Guba.

Kromě posunutí hranice světového rekordu získali speleologové při ponoru především cenné údaje o podobě zatopené části propasti až do této hloubky. Robot o průměru jednoho metru a váhy sta kilogramů za pomoci šesti kamer a sonarových paprsků nasnímal při ponoru podrobně členitý krasový terén a speleologům jej promítl do 3D mapy. „Pro nás je nejdůležitější to, že se nám podařilo vytvořit mapu podloženou údaji. Vidíme z ní, že Hranická propast je jedna obrovská díra, která vede kolmo dolů; ve 450 metrech se poté začíná stáčet na jihozápad,“ doplnil šéf speleologů z Hranického krasu.

Světové prvenství se podařilo odborníkům zlomit poté, co přes víkend musel podvodní robot, kterého vyvinula za pomoci nadnárodního grantu firma UNEXMIN GeoRobotics Ltd., projít opravou. Při posledním ponoru k restrikci, kdy po cestě mapoval podrobně prostory Jezírka a severozápadního kanálu Liftu I, začal v dvousetmetrové hloubce signalizovat problémy a nakonec jej z hloubky 150 metrů museli potápěči dopravit na hladinu. Výzkum bude v Hranické propasti pokračovat ještě v příštích dnech, kdy chtějí speleologové pokračovat ve výzkumu Mokré Rotundy a vyšších částech propasti. K dalšímu hloubkovému průzkumu by se chtěli vrátit příští rok, doplnil Michal Guba.

Hranická propast v přírodní rezervaci Hůrka nedaleko Zbrašovských aragonitových jeskyní si své světové prvenství drží od září 2016, kdy za pomoci speciální sondy speleologové dosáhli hloubky 404 metrů, poté jim však došel komunikační kabel k robotu, jehož délka byla „pouze“ 500 metrů. Průzkum propasti ztěžuje specifické jeskynní prostředí s členitým terénem, ale i proměnlivá viditelnost.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto: wikimedia commons, Radim Holiš