Směrná čísla roční potřeby vody lze považovat za více než vyhovující stávajícím potřebám účtování odebrané pitné vody, která nebyla změřena vodoměrem. Konstatuje se to ve stanovisku Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR), jehož plné znění uvádíme:

Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích v § 19 odstavec 5 stanovuje: „Pokud není množství vypouštěných odpadních vod měřeno, předpokládá se, že odběratel, který odebírá vodu z vodovodu, vypouští do kanalizace takové množství vody, které odpovídá zjištění na vodoměru nebo směrným číslům roční potřeby vody, pokud nejsou instalovány vodoměry. V případě, kdy je měřen odběr z vodovodu, ale je také možnost odběru z jiných zdrojů, použijí se ke zjištění spotřeby vody směrná čísla roční potřeby nebo se k naměřenému odběru z vodovodu připočte množství vody získané z jiných, provozovatelem vodovodu měřených zdrojů.“

Prováděcí předpis zákona o vodovodech a kanalizacích, konkrétně vyhláška č. 428/2012 Sb. pak ve své příloze č. 12 podrobně stanovuje směrná čísla roční potřeby vody pro jednotlivé druhy nemovitostí a zařízení. Pro bytový fond směrná čísla stanovují v případě bytů na jednu osobu s tekoucí teplou vodou (teplá voda na kohoutku) spotřebu 35 m3 za rok, čímž se rozumí spotřeba studené a teplé vody. Pro rodinné domy se k této hodnotě připočítává 1 m3 za rok na spotřebu spojenou s očistou okolí rodinného domu i s očistou osob při aktivitách v zahradě apod., a to za každou osobu žijící v rodinném domě.

Jednotlivé země přistupují k zpoplatnění odběrů pitných vod, které nebyly změřeny, odlišně. Například ve Velké Británii se pro jednotlivé nemovitosti v závislosti na jejich velikosti a hodnotě stanoví pevný, neměnný poplatek, takzvané „rateable value“. Ze zkušeností a porovnání vyúčtování založených na skutečně změřeném objemu odebrané vody a vyúčtování podle pevného poplatku vyplývá, že rozdíl mezi skutečně naměřenou hodnotou a vyúčtováním dle paušálu se pohybuje od 36 % do více jak 60 %, jak dokládá řada studií, zpracovaných regulátory ve Velké Británii, Skotsku či Irsku (např. http://www.gov.scot/Resource/Doc/154907/0041641.pdf). Důvodem je zejména skutečnost, že neměřená spotřeba nemotivuje žádným způsobem odběratele k úsporám.

Podle údajů Českého statistického úřadu průměrná roční spotřeba vody v domácnostech v roce 2016 činila 32,3 m3 na osobu a rok. Porovnáním hodnoty směrného čísla roční potřeby pro bytový fond a skutečnou roční spotřebou vody v domácnosti dojdeme k závěru, že hodnota směrného čísla je pouze o 7,7 % vyšší, než je skutečná průměrná roční spotřeba vody. Směrná čísla roční potřeby vody tak lze považovat za více než vyhovující stávajícím potřebám účtování odebrané pitné vody, která nebyla změřena vodoměrem.

Zdroj: www.sovak.cz, autor: Oldřich Vlasák, ředitel SOVAK ČR, za technickou správnost odpovídá: Filip Wanner, SOVAK ČR, ilustrační foto Naše voda