Návrh novely zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon), předložený Ministerstvem životního prostředí a projednávaný v současnosti v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, nově kategorizuje odlehčované vody z jednotných kanalizací jako vody odpadní.

Dosud jsou ale za odpadní vody považovány pouze vody vypouštěné do kanalizace v souladu s podmínkami kanalizačních řádů jednotlivými producenty dle uzavřené smlouvy. Jde o přelomovou změnu do minimálně 150 let trvající koncepce při řešení odvodnění urbanizovaného území. Vody, odlehčované z jednotlivých odlehčovacích objektů za dešťových událostí, které splňují požadavky návrhových výpočtů při výstavbě kanalizací a čistíren odpadních, nespadají doposud mezi vody odpadní.

Hlavním důvodem stávající úpravy je to, že návrh odlehčovacích objektů zajišťuje minimální látkové znečištění odlehčovaných vod, zaručené zejména dostatečným poměrem ředění. Převod těchto naředěných vod na městské čistírny odpadních vod postrádá smysl, protože návrh a technologie ČOV nejsou primárně určeny pro nárazové čištění velkých objemů nízko znečištěných vod. Proto také nemá smysl takové vody na ČOV přivádět a je možné je odlehčovat před čištěním přímo do vodního útvaru. V odlehčované vodě ve svém objemu tvoří vody z kanalizace jen malou část z odlehčovaných vod a ve srážkami naředěném stavu nepředstavují významné ohrožení vodních útvarů.

V této souvislosti SOVAK ČR upozorňuje na významný pokles spotřeby pitné vody v České republice za posledních 25 let, a tím i produkci odpadních vod. Naopak to, že jsou na městských ČOV čištěny srážkové vody splachující povrch v urbanizovaném území, dokud není dosaženo předepsané ředění vod odpadních, je významným příspěvkem jednotných kanalizací pro udržení dobrého stavu vodních útvarů. Jsou to právě prvotní splachy z urbanizovaných území, které jsou nejvíce znečištěny a které procházejí řádným procesem čištění na ČOV. Náklady na čištění srážkových vod znečistěných splachem nesou zákazníci kanalizačních služeb ve své většině v platbě odvozené z odběru pitné vody.

Nejproblematičtějším důsledkem přijetí takto významné změny v definici odpadních vod je zásadní finanční dopad pro vlastníky a provozovatele jednotných kanalizačních systémů a jejich zákazníky. Pro odlehčované vody do vod povrchových totiž vzniká v případě, kdy odlehčovací objekty nesplňují návrhové parametry, povinnost za vypouštěné vody platit. Současná úprava technických podmínek je zajištěna prostřednictvím § 19 vyhlášky č. 428/2001 Sb., odkazující na návrhové normy pro výstavbu kanalizačních sítí. V současnosti je ale připravována i nová detailní technická norma ČSN 75 6262 – Odlehčovací komory, která podmínky pro výpočet, návrh a provoz odlehčovacích objektů specifikuje ve výrazně vyšším detailu.

V případě, že by stávající objekty nesplňovaly původní návrhové parametry či nové technické požadavky norem, které budou zezávazněny citací ve vyhlášce č. 428/2001 Sb. znamená taková situace pro vlastníky kanalizačních systémů zajistit trvalé měření průtoku, stanovovat úroveň znečištění těchto vod a návazně za odlehčované vody platit. Při existenci cca 6 500 registrovaných odlehčovacích komor v České republice vyjdou investiční náklady pro obor kanalizací ve výši mnoha jednotek miliard korun a roční provozní náklady několik miliard korun, které jsou velmi těžko predikovatelné a to jak z důvodu stále se měnících klimatických podmínek, tak i problému měření kvality odlehčovaných odpadních vod, který prakticky nejde vyřešit. Odborné odhady SOVAK ČR, prezentované v průběhu meziresortního připomínkového řízení novely zákona, kde SOVAK ČR byl jednoznačně proti návrhu, představují okamžitý dopad do ceny stočného tam, kde objekty nebudou vyhovovat normám až o několik desítek procent. Na tuto problematiku SOVAK ČR upozornil v únoru loňského roku.

Dalším důsledkem návrhu novely zákona je motivace vlastníků a provozovatelů kanalizací k nákladné přestavbě jednotných kanalizačních systémů na systémy oddílné, tak, aby byl eliminován zvýšený vliv investičních a provozních nákladů na odvod a čištění srážkových vod na platbách za stočné. V konkrétních případech to může mít paradoxně za následek i nárůst odtoku nečištěných srážkových vod do vodních útvarů, a tím zhoršení stavu povrchových vod. Proto je nutné k stokovým soustavám přistupovat komplexně, analyzovat jejich současnou funkci z pohledu možností minimalizace celkového dopadu do vodních toků tak, jak navrhuje výše zmíněná připravovaná norma ČSN 75 6262, která předřazuje výpočet celkového dopadu vypouštění vod v urbanizovaném území (vč. odtoku z ČOV) jakýmkoliv dalším opatřením.

SOVAK ČR je přesvědčen, že případnou změnu v koncepci odvodňování urbanizovaných území, kterou je překvalifikování odlehčovaných vod z jednotné kanalizace, je nutné řešit v široké diskuzi odborné a vědecké veřejnosti. Nelze odborně neprověřeným zásahem do legislativy nastavit proces, který, kromě značných nákladů, bude bez výrazného efektu na životní prostředí nebo dokonce povede k jeho někde dočasnému či trvalému zhoršení.

Ing. Oldřich Vlasák, ředitel SOVAK ČR, za technickou správnost odpovídá: Ing. Filip Wanner, Ph.D.