Letošní zima se podle meteorologů lišila proti předchozím letům nadprůměrným množstvím sněhu na horách v jarních měsících. Ne zcela obvyklé bylo i to, že sníh často padal v nižších nadmořských výškách. Celkovým množstvím sněhu se ale letošní zima nevymykala obvyklým hodnotám z posledních let. V dnes zveřejněné zprávě o tom informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Kvůli velmi chladnému dubnu a začátku května meteorologové letos zaznamenali nezvyklý jev. Ještě v prvním květnovém týdnu ležela na hřebenech všech nejvyšších českých hor několik desítek centimetrů vysoká vrstva sněhu. V Krkonoších a Jesenících ho místy bylo kolem jednoho metru. Na Lysé hoře a na Šeráku ležela nejvyšší vrstva sněhu za posledních 20 let. Na Labské a Luční boudě v Krkonoších jsou letošní hodnoty vzhledem k posledním dvěma dekádám výrazně nadprůměrné.

Na začátku zimy 2020/2021 přitom bylo sněhu v Česku méně než obvykle. Výrazněji začal padat až okolo Vánoc, intenzivní sněžení pak zaznamenali meteorologové v půlce letošního ledna. „Poté docházelo k postupnému nárůstu výšky (sněhu), s výjimkou silné oblevy ve druhé polovině února,“ uvádí ČHMÚ.

Dost sněhu letos napadlo i v dubnu, který byl ve srovnání s předchozími roky chladnější. Například na Lysé hoře v Beskydech napadl od 12. do 16. dubna metr a čtvrt nového sněhu. Sněžení na horách pokračovalo i na začátku května. „V nižších polohách, kde se vyskytovaly již srážky v podobě deště, nebyl tento jev tak výrazný a sníh zde odtál na tuto roční dobu obvyklým způsobem,“ uvedli meteorologové.

Celkové množství vody ve sněhové pokrývce ale bylo letos v zimě spíše podprůměrné. Jen krátce ve druhé polovině ledna a v první polovině února bylo vody víc než obvykle. „Lehce nadprůměrné jsou zásoby vody ve sněhu také v posledních dvou dekádách dubna, ale z hlediska celé ČR se nejedná o výraznější extrém,“ dodali meteorologové.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto