Nově vyšlechtěné odrůdy obilnin budou muset do budoucna přinášet nejen ekonomický zisk a odpovídající kvalitu, výzvou pro odborníky jsou i změny klimatických podmínek. Poukázal na to dnes Filip Vrána z PR a media relations Mendelovy univerzita v Brně.

Jde zejména o odolnost vůči stresovým faktorům jako je sucho, různé choroby nebo škůdci, říká Tomáš Vyhnánek z Ústavu biologie rostlin (AF) Mendelovy univerzity v Brně. Tím, že tento stres může rostliny zasáhnout v různých stádiích vývoje, jsou nároky na nové odrůdy mnohem vyšší než v minulosti. Proces vyšlechtění jedné odrůdy je přitom dlouhý a trvá více než deset let. Zároveň rostou i finanční nároky, které se pohybují v řádech milionů korun. „Nově se stále více klade také důraz na šlechtění se zaměřením pro ekologickou produkci,“ uvedl Vyhnánek, který byl součástí týmu vědců, jimž se podařilo vyšlechtit první českou odrůdu ozimé pšenice s purpurovým zrnem. Odrůda s názvem AF Jumiko je vhodná pro specifické potravinářské a krmné účely. Mimo tradiční zpracování mouky pro pekaře najde uplatnění například u výroby vloček (cereálií), těstovin (vřetena). Aktuální je i výzkum orientovaný na produkci nealkoholických nápojů nebo speciálních piv.

„Nová odrůda dává svým produktům charakteristické zbarvení, které např. u vloček připomíná cereálie máčené v čokoládě. Barvy u rostlin obecně mají adaptační význam. Obiloviny jsou díky nim odolnější vůči extrémním teplotám, suchu, zasolení. Barvy hrají významnou roli i v odolnosti proti patogenům, jako jsou původci houbových onemocnění,“ uvedl Vyhnánek. Při šlechtění pšenic s barevným zrnem spolupracují na vývoji vědci z několika institucí. Jde zejména o Agrotest fyto, s.r.o. Kroměříž, ČZU Praha, LF UP Olomouc a firmu Pro-Bio, obchodní společnost s r.o. „Na Mendelově univerzitě se věnujeme také krmným testům. Ty jsou velmi důležité pro zjištění efektu přírodních barviv v pšenicích na zdravotní stav laboratorních zvířat. Na základě pokusů na zvířatech se pokusíme odvodit možný zdravotní přínos pro člověka,“ uvedl Vyhnánek.

Vědci kromě purpurové pšenice vyšlechtili také odrůdu s modrým zrnem, testují pšenici s černým a žlutým zrnem. Purpurové zabarvení se nachází v nejsvrchnější části obilky, takzvaném perikarpu, modré zabarvení je pak o něco hlouběji v aleuronové vrstvě. Purpurové a modré zabarvení je způsobeno barevnými látkami – anthokyany. Vědci aktuálními studiemi navazují na předchozí úspěchy s testováním a zpracováním barevných pšenic určených pro vývoj pekařských receptur. Příkladem je chleba Karkulka, univerzitní vločky nebo pivo a nealkoholické nápoje.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (UKZÚZ) ke dni 23. 9. 2018 registroval v České republice 130 odrůd ozimé pšenice. Z toho u 127 odrůd šlo o pšenici setou, u dvou o ozimou špaldu a v jednom případě o ozimou pšenici tvrdou. Seznam doporučených odrůd pro tradiční zemědělství obsahuje okolo 25 odrůd ozimé pšenice seté. Kromě ozimých pšenic je registrováno 34 odrůd jarní pšenice.

Zdroj a foto: Mendelova univerzita v Brně