29.4.2019 10.30, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě
Sklizená pole vytvářejí tepelné ostrovy stejně jako betonová parkoviště
Zatímco indiánští šamani vymysleli speciální tanec, aby přivolali déšť, nedozírné české lány s řepkou, kukuřicí či obilím dokážou pravý opak. Připomínají to Lidové noviny (LN), s tím, že všechny tři monokultury nemají rády vlhko, takže rostou na půdě, kterou její majitel odvodnil, aby pěstování vydělávalo rychleji a hladčeji.
Po sklizni zůstane na poli obrovská plocha, která představuje nezdravý tepelný ostrov, podobně jako betonové parkoviště. Z vyprahlého lánu se nemá co vypařovat do vzduchu a pak se vracet i jako drobné srážky. „Máme velké půdní bloky, které jsou odvodněné, a vzrostlá vegetace je na nich jen krátkou dobu, kukuřice začne růst v červnu, a to už sekáme řepku a obilí. Pak zůstanou holá, přehřátá pole,“ říká v rozhovoru pro LN biolog Jan Pokorný. Česko, které vstoupilo do šestého roku suché epizody, má největší rozlohu půdních bloků v celé Evropě. Průměrná velikost pozemku činí 20 hektarů, přičemž v roce 1948 to bylo 0,23 hektaru. Při slučování do větších celků majitelé často nedbali na vlastnosti terénu a vytvořili jednu obrovskou spojitou skluzavku pro vodu ve svahu.
Sklizená rozsáhlá pole následně z parného léta udělají ještě parnější. Jejich povrchová teplota dosahuje až 50 stupňů Celsia. To je poslední rána do krajiny, jejíž schopnost zadržet vodu systematicky odstranilo intenzivní zemědělství. „Suchá plocha vypadá zdánlivě nevinně, ale právě z ní stoupá rychle vzhůru ohřátý vzduch, který z okolí odebírá vlhkost. Krajina pak víc vysychá,“ vysvětluje biolog. Až pak přijde čas, kdy má zeleň znovu vzejít, nebude mít z čeho brát sílu. „Je pravda, že když je pole bez vegetace, a půda je navíc tmavá, víc se přehřívá,“ říká Miloslav Müller z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd s tím, že sloupec vedra nemá vliv na srážky ani bouřky v tom smyslu, že by je vytlačoval pryč z oblohy nad Českem.
Vláda už schválila nová opatření. Od roku 2020 bude muset zemědělec na erozně ohrožených územích pole rozdělit a pěstovat na něm více druhů rostlin nebo ho rozčlenit ochrannými pásy s plodinami pro půdu prospěšnými.
Zdroj a plné znění článku: Lidové noviny, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová
29.4.2019 10.30, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy, Hlavní zprávy