Povrchové vody, jako jsou například rybníky, jsou zdrojem živin pro růst mikrořas, které lze následně pěstovat v tzv. fotobioreaktorech a využít pro výrobu krmiv nebo hnojiv. Na Česko-německé konferenci o životním prostředí o tom tento týden referovala Irena Brányiková z Ústavu chemických procesů Akademie věd (AV).

„Když se na rybníku v Třeboni objeví sinice, je to v podstatě dáno vysokým obsahem živin ve vodě, kvůli nimž se nakonec zakazuje koupání. Pokud by se ale nenechalo ve vodě narůst to, co tam má tendenci přirozeně narůst, lze takovou vodu použít pro kultivaci něčeho, co chceme, aby v ní narostlo. Tím se ty živiny z vody odstraní a voda se de facto vyčistí,“ informovala Brányiková. Následnou záměrnou kultivací vláknitých sinic se vyextrahují živiny do biomasy, kterou lze využít pro krmiva, nebo k výrobě hnojiv. „Naše pole trpí nedostatkem organické hmoty, ta půda je jako písek a dodaná minerální hnojiva vypláchne prví déšť do řeky. Nově vyvíjené řasové technologie představují způsob, jak přesunout živiny, které nechceme ve vodě, na pole, kde chceme, aby byly vázané,“ popisuje Brányiková. Kdy ale biomasa z mikrořas najde uplatnění na polích, ještě není jasné.

NN, ilustrační foto (sinice druhu Microcystis aeruginosa) archiv Naše voda