13.4.2017 12.03, Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině
Simulace povodně na Botiči prověří předávání informací
Simulace povodně na potoce Botič příští úterý prověří předávání informací mezi městem, jeho částmi a dalšími složkami záchranného systému. Magistrát o chystaném cvičení dnes informoval v tiskové zprávě. Botič je největším z pražských potoků, které se vlévají do Vltavy. Při povodních v roce 2013 voda z potoka zaplavila Hostivař a Záběhlice. Podle radnic na toku potoka situaci zhoršilo především rychlé vypouštění Hostivařské přehrady, podle správce toku byly důvodem vydatné deště a rychlý přítok vody do přehrady.
„Obce a městské části v povodí Botiče si v úterý 18. dubna vyzkouší příjem a předání informací o povodňové situaci, odečet výšky vodní hladiny na vodoměrném profilu, vedení záznamu do Povodňové knihy či svolání a zajištění funkčnosti povodňové komise,“ uvedl magistrát v tiskové zprávě. Zapojí se také Středočeský kraj a jeho organizace, protože pramen potoka je za hranicí hlavního města.
Cvičení organizují Lesy hlavního města Prahy jako správce toku a vodní nádrže Hostivař, která na něm leží. Zahájí ho simulovaná výstraha meteorologů před možným výskytem extrémních srážek ve Středočeském kraji a upozornění operačního střediska pražského krizového štábu, která budou rozeslaná obcím a městským částem v povodí toku.
„Situace bude dále modelována tak, že déšť v horní části toku Botiče zvýší průtok vody až do výšky odpovídající druhému stupni povodňové aktivity. Na základě této modelové situace bude prověřena funkčnost plánu vyrozumění v celém povodí Botiče,“ vysvětlil pražský radní pro bezpečnost Libor Hadrava (ANO).
Právě menší vodní toky jako Botič nebo Rokytka způsobily velké problémy při posledních povodních v roce 2013. Na rozdíl od Vltavy nejsou na většině míst chráněné mobilními protipovodňovými zdmi. Město je nově plánuje pořídit na konci toku Botiče před jeho ústím do Vltavy, upraví i místa, kde teče v trubce. Celkem do úprav investuje 13,2 milionu korun.
Ochrana centra města podél Vltavy se začala budovat v roce 1998. V roce 2002 ale voda prosakovala pod některými hrazeními. Další velká povodeň přišla v roce 2013 a mobilní bariéry chránily velkou část města. Kromě nich se na dalších místech využívají třeba i gumové vaky plněné vodou, hráze ze zeminy či protipovodňové stěny ze železobetonu. Jinde ke zmírnění záplavové vlny slouží suché poldry.
Některá území jako Lahovice a Lahovičky zůstávají bez ochrany. Na nedostatečnou upozorňují také starostové v okolí Rokytky.
Zdroj: ČTK