Po déle trvajícím suchu hrozí regionální povodně méně než po předchozím nasycení půdy vodou. Po suchém období odtéká do řek jen málo vody, většina se vsákne. Na hydrologickém semináři v Praze to ve středu uvedl odborník z Českého hydrometeorologického ústavu Petr Šercl.

Podle něj má problém dvě roviny – jednou je půda degradovaná erozí, která není schopná vodu udržet, druhým je pak samotná nasycenost.

„Záleží na tom, kam ty srážky spadnou – když spadnou na zastavěné území, tak tam ten odtok je. Ale v případě suché krajiny je odtok nevýznamný,“ řekl ČTK Šercl. V případě, že srážky dopadnou do měst, vesnic nebo na vyasfaltované plochy, se voda nemůže vsáknout, z krajiny tak například kanalizací odplouvá. Naopak v případě suchých oblastí se voda částečně vsákne, nejde tak rovnou do řek. Riziko přívalových povodní je tak podle něj menší.

Například v roce 2013, kdy povodně zalily také Prahu, bylo relativně chladno s malým výparem, území bylo nasycené vodou. Přestože srážky nebyly tak významné jako v jiných obdobích, na rozvodnění Berounky nebo Vltavy stačily.

Například loni na konci června pršelo v povodí Radotínského potoka, Kocáby a na dalších menších přítocích Berounky a Vltavy jižně a jihozápadně od Prahy, za 12 hodin spadlo i více než 100 mm srážek. „Přestože intenzita, celkové úhrny a extremita srážek byly významné, následná odtoková reakce tomu neodpovídala. Na Kocábě ve Štěchovicích byl dosažen pětiletý průtok a překročen druhý stupeň povodňové aktivity,“ dodává v publikaci s dalšími odborníky Šercl. Na dalších vodních profilech byla kulminace vody ještě menší. Přitom loňské srážky byly srovnatelné s dešti v roce 2013, kdy se povodně dostavily.

Množství odtékající vody v tocích po srážkách následujících po suchém období byly násobně menší. Například v roce 2017 z Kocáby ve Štěchovicích odtékalo při 84 mm srážkách 5,5 milimetru vody, v roce 2013 pak při srážkách s hodnotou 90,3 mm odtékalo 42,6 mm vody.

Půda degradovaná erozí má nižší absorpční kapacitu, stát se dlouhodobě snaží erozi bránit. Podle dřívějších vyjádření Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy zadrží půda v ČR kolem pěti miliard metrů krychlových vody. Mohla by udržet o 3,4 miliardy metrů krychlových více, je však ničená erozí a utužováním. Při správném zapravování organické hmoty zpět do půdy by se situace mohla zlepšit už během jednoho roku.

Pokud se absorpční schopnosti půdy vyčerpají a půda je vodou nasycená, není schopná kapalinu zadržet. Ta poté stéká do řek, kde vyvolává povodně. Půda je méně plná vody například po vysokých teplotách nebo po odpařování, kdy vlhkost odnese pryč vítr.

Zdroj: ČTK