„Stále si tady ještě neuvědomujeme, jak jsou přehradní nádrže důležité. Je to tím, že Česko díky vodohospodářům nezažilo vážný problém. Nezažili jsme tady to, co třeba ve Španělsku, kde čtyři hodiny neteče voda, než doteče do vodojemů,“ uvedl Satrapa.

Další problém je podle něj v tom, že pokud si uvědomíme potřebu nějaké nové přehrady, nevyřeší se to z roku na rok. „Přehrada se od původního záměru staví 15 až 20 let. To není jako postavit garáž,“ doplnil.

Aktuálně největší sucho podle něj ukazují mapy v povodí Moravy, kde je situace „katastrofální“. Další problematickou oblastí je střední tok Labe. „Trvale problematické je Královéhradecko, kde už je situace s dodávkou vody napjatá,“ řekl dále Satrapa.

Kromě velkého sucha se Česko v posledních letech potýká i s rozsáhlými povodněmi. Podle Satrapy jsou přehrady schopné řešit oba extrémy současně. Při posledních rozsáhlých povodních v roce 2013 podle něj neselhala vltavská kaskáda, problémem byly přítoky, zvláště Berounka. „Ta je řešitelná různými způsoby, ať už jednou velkou nádrží, více menšími nebo nádržemi na problematických přítocích, jako je například Klabava. Ale nedovedu si představit, jak Berounku při současné protistavební náladě vyřešit. Ty možnosti jsou nulové. Jenže na jejím dolním toku jsme v případě povodně bezmocní,“ dodal Satrapa.

Na konferenci také zazněla důležitost přehrad pro vodní elektrárny. Podle Satrapy je tento potenciál v Česku do značné míry vyčerpán. „Nemáme příliš možností jak zvýšit podíl vodních elektráren na celkovém objemu. Ale máme dvě přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních a Dalešicích, které výborně slouží pro stabilitu sítě,“ uvedl Satrapa.

V Česku je aktuálně 118 přehrad. Nejvíce v povodí Vltavy (38). Následují povodní Moravy (31), Labe a Ohře (po 20) a Odry (devět). Povodí Vltavy je rovněž největší, zabírá více než třetinu rozlohy Česka.

Zdroj: ČTK, VD Bystřička,foto:wikimedia commons