Na začátku zimy, kdy se voda začíná ochlazovat a chlad prostupuje do hlubších vrstev vody, snaží se ryby chladu vyhnout. Stěhují se proto do stále větších hloubek kde je „tepleji“. Množství kyslíku v hloubce je sice méně,ovšem stále je dostačující.

Pokud přitom voda uprostřed zimy zamrzne, obsah kyslíku se v rybníku snižuje, a to nejvíce v hlubokých vrstvách. V tu chvíli si ryba musí „vybrat“. Je nucena kvůli kyslíku vyplout z hluboké vrstvy. Pod ledovým příkrovem je sice daleko chladněji, ale stále ještě dýchatelně. Na konci zimy již ryby v celkově zamrzlém rybníku spotřebují zásobu kyslíku. I tenký led může totiž přerušit výměnu plynů mezi atmosférou a vodní hladinou. Zejména v případě, kdy je rybník velikostně omezen, hrozí pak hromadný úhyn ryb udušením. Proto je nutné led prorážet.

U otvorů proražených do ledu se tak ryby shromažďují, přestože je u nich je nejchladněji. Je tam ale nejvíce kyslíku. Ryby také vyhledávají také místa, kde do rybníka ústí například potok. Tam led bývá rozrušován a ustupuje nejrychleji.

Naše voda