Až do roku 2006 se protipovodňová prevence a především protipovodňová opatření Sázavy na Benešovsku nijak netýkala. Připomíná to středočeská mutace deníku.cz s tím, že se před devíti lety všechno změnilo.

Přišla totiž velká povodeň a v místech, kde stejnojmenná řeka dosahovala běžně sedmdesáticentimetrové hloubky, vystoupala její hladina do bezmála pětimetrové výšky. „To postižení bylo skutečně veliké. Dvě části města byly zcela pod vodou, řadu lidí jsme byli nuceni evakuovat a následné škody se vyšplhaly do několika desítek milionů korun,“ zavzpomínal na ne příliš příjemné období starosta Sázavy Petr Šibrava. Proto ještě týž rok začal vznikat projekt na protipovodňová opatření, který má v současné době již třetí verzi.

První vypracování návrhu, který předpokládal prohloubení koryta a zvětšení detence překazilo vyhlášení programu Natura 2000. Celý střední tok řeky Sázavy, od Soběšína až do Davle se především kvůli velevrubu tupému, což je jeden z druhů škeble říční stal chráněným územím a projekt přestal odpovídat kritériím pro tato teritoria.

Začal tedy vznikat projekt druhý, který se zaměřil na pobřežní hráze. Tam ovšem narazil na nesouhlasná stanoviska majitelů pozemků přímo u řeky, takže bylo nuceno přistoupit k projektu pořadové číslo tři. „Tady jsme se snažili, a to se nám nakonec i podařilo, vykoupit všechny strategické pozemky, které k tomu patřily, a ty hráze přeprojektovat tak, aby se nedotkly těchto soukromých nemovitostí,“ vysvětlil Petr Šibrava.

Nyní je tedy Sázava už ve stádiu, kdy má hotovou dokumentaci pro územní rozhodnutí, připravuje se stavební dokumentace a příští rok by budoucí nositel dotace, kterým je Povodí Vltavy měl podat žádost na ministerstvo zemědělství. Starosta města si proto myslí, že zhruba v roce 2017, 2018 by mohli protipovodňová opatření začít stavět.

Již nyní má ovšem město hotová dvě dílčí opatření. Jedním je ochrana louky, na které se už několik let pořádá tradiční Svatoprokopská pouť. „Jde totiž o rozlivové území, které bylo v centru města nejvíc zasažené,“ podotkl starosta Sázavy. Proto v době, kdy se dělal obchvat silnice Uhlířské Janovice – Sázava se ze zbylého materiálu vystavěla protipovodňová hráz. Ta v současné době ochraňuje, i když ne zcela dostatečně, jelikož je tam soukromá zemědělská usedlost, louku v podzámčí.

Druhým dílčím opatřením je protipovodňová ochrana průmyslové zóny. Jedná se o oblast, která začíná zhruba na úrovni nové čerpací benzinové stanice a táhne se směrem na Stříbrnou Skalici. Na to vše poté naváže velká protipovodňová hráz, která by měla ochránit zejména sportoviště, to znamená fotbalový a atletický stadion, sokolovnu, úřadovnu Policie ČR, přilehlou restauraci, obchody a obytné domy. „Na protějším břehu by měla pokračovat do části Závrtek, která byla při posledních povodních, kvůli tomu, že se jedná o nejníže položené místo a navíc tam ústí Dojetřický potok, nejvíce zasažena,“ vysvětlil Petr Šibrava. „Z toho důvodu jsou tam navržena i mobilní hrazení,“ doplnil informaci starosta Sázavy.

Malá hráz, jíž město nechalo vybudovat v loňském roce je i v oblasti Na Kácku. Také tam v předešlých, ale i v poslední verzi protipovodňových projektů počítá Sázava s mobilními zábranami, jelikož tudy vede hlavní cesta do kempu Na Ostrově. „Ta hráz je udělaná z L profilů, kdy by se v případě potřeby jenom na šíři auta doplnila pytli s pískem. Takže tak do hodiny by byla plně funkční,“ míní Petr Šibrava s tím, že podle jeho názoru je zdařilá i po vizuální stránce. Je zavezena zeminou a osázena popínavými rostlinami.

„Všechna tato opatření počítají se stoletou vodou,“ dodal starosta Sázavy, podle jehož slov by se situace z roku 2006 neměl už opakovat. Petr Šibrava je přesvědčený, že to byla souhra několika nešťastných náhod, které se potkají jen výjimečně. Velké množství sněhu na Vysočině a teplé jaro, do kterého přišel týdenní déšť.

Zdroj: www.denik.cz, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

 

16.7.2015 14.18, Rubrika: Voda a naše peněženka, Prevence povodní, voda v krajině, Přehrady a vodní díla