Myšlenka, že by ryby ve vodě poznali konkrétní tvář člověka, byla ještě nedávno spíše z kategorie sci-fi. Týmy výzkumníků ve Velké Británii a Austrálii ale dokázaly, že ryby tuto schopnost mají, jak píše populárně-vědecký server osel.cz.

Podle serveru jde konkrétně o čtveřici výzkumníků z University of Oxford ve Velké Británii a University of Queensland v Austrálii, kteří zkoumali chování ryb střikounů. Jde o ryby brakických vod velikosti do třiceti centimetrů, v anglicky mluvících zemích jim říkají archer fish – lučišník. Tyto ryby loví svou kořist proudem vodního paprsku, kterým sestřelují hmyz z listů a větviček, a přitom musí počítat s lomem světla na přechodu voda – vzduch. Právě u nich prokázali vědci schopnost  rozpoznávání lidských obličejů.

Výsledky bádání anglo-australského týmu s doložením učenlivosti ryb, uveřejnil časopis Scientific Reports před několika dny. K prezentovaným poznatkům se již začínají vyjadřovat etologové. Netají svůj údiv.  Ono totiž rozlišit, byť i jen dva lidské obličeje, je úkol nadmíru složitý. Jiným druhům nutně musíme připadat tak trochu stejní. Máme dvě oči nad nosem, ústa, a ještě k tomu všechno každou chvíli krabatíme. Určit mezi desítkami jiných tváří ten správný kukuč, to už je pořádná makačka na bednu. Psychologové tomu říkají sofistikovaná funkce vizuálního rozpoznávání.

Všech 44 tváří použitých v pokusu byly 3D skeny obličejů skutečných osob. Počítačově je připravili experti z Institutu Maxe Plancka pro biologickou kybernetiku v Tübingenu. A aby to vodním pokusným králíkům co nejvíce ztížili, odmazali uši, vlasy, krk. Proto jsou výzkumníci oprávněni tvrdit, že ryby nás opravdu poznají jen podle tváře. Když výzkumníci standardizovali obrázky na jas a barvy, bylo to ještě lepší. Jejich šupinatí pokusní králíci se pak pletli jen ve 14 % případů.

Genialita stříkounů už před osmi lety překvapila německé neurology, když zjistili, že jejich jednoduchý nervový okruh se šesti neurony, jim stačí k tomu, aby reagovali na pohyb kořisti za méně než 4 setiny sekundy (podrobnosti zde). Zvířecí psychologové si na podobná  překvápka také začínají zvykat. Nedávno jim lekci daly hloupé ovce. Nejen, že si pamatují obličeje svých kolegyň a poznávají je na monitoru  i na fotkách.  Stejně tak dobře se vyznají v tvářích svých pastevců i jejich čtyřnohých přátel.  Holubáři a ornitologové, zabývající se havranovitými, tvrdí o poznávání našich  tváří jejich svěřenci, prakticky totéž.

Ať už jde o savce nebo u potomky dinosaurů, lze při troše dobré vůle takové schopnosti pochopit. Anatomové u nich totiž  zjistili, že mají vývojově nejmladší strukturu mozkové kůry, dost podobnou té lidské. Náš neocortex si členěním zvětšil svou funkční plochu na 2000 cm2 a máme ho rafinovaně uspořádaný do šesti vrstev. Jsme v tom daleko nejlepší a právem na tak organizovanou mozkovou kůru můžeme být hrdí.

Poté, co nám ale nyní rybička plivnutím do tváře vytřela zrak, bude lepší se výkonností toho, co máme za ušima, moc nechvástat. Oni totiž střikouni nemusejí být ti poslední, kdo něco takového zvládají. Pokud francouzská psycholožka Aurore Avargues-Weberová z univerzity v Toulouse v honbě bodů za publikaci v J. Exp. Biology, nepřibrousila při svých pokusech tužku, tak se v našich tvářích vyznají i včely.

Zdroj: www.osel.cz (redakčně upraveno), primární zdroj: Cait Newport, et al.: „Discrimination of human faces by archerfish (Toxotes chatareus)“, Scientific Reports, DOI: 10.1038/srep27523, Avargues-Weber, A., Portelli, G., Bénard, J., Dyer, A. and Giurfa, M. (2010). „Configural processing enables discrimination and categorization of face-like stimuli in honeybees“. J. Exp. Biol. 213, 593-601. jeb.biologists.org.

Foto: Tropické rybky rozlišují lidské tváře. Je to poprvé, co se u ryb takovou schopnost podařilo prokázat (autor foto: Shelby Temple)

12.6.2016 13.08, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Rybářství a rybníkářství, Podnikání s vodou a zákony