27.7.2015 14.35, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Čistota vody a rekreace, Rybářství a rybníkářství
Rybí maso brzdí negativní vliv kadmia na lidský organismus
Reakci lidských jaterních buněk na jedovaté kadmium studovali vědci z Fakulty rybářství a ochrany vod (FROV) Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Jak přitom informovala mediální zástupkyně FROV Gabriela Bechynská, negativní vliv kadmia snižuje konzumace ryb.
Vědci z FROV podle ní zjistili, že buňky vykázaly vyšší procento přežití, pokud zároveň byly vystaveny také účinkům polynenasycených mastných kyselin, především kyselině eikosapentaenové a dokosahexaenovové. Obě jsou nejsilněji zastoupeny v rybím mase a jejich protizánětlivé a antioxidační účinky jsou známé a běžně využívané například při léčbě srdečně cévních nebo autoimunitních onemocnění. Na úrovni základního výzkumu však nyní na fakultě rybářství prokázali jejich pozitivní vliv na stav buněk vystavených jednomu z nebezpečných těžkých kovů.
„Kadmium se do prostředí dostává průmyslovou kontaminací a přijímáme ho například vodou,“ říká Pavla Linhartová, vedoucí výzkumu. „Zajímavé je, že rybí maso je v případě zamoření vod významným prostředníkem, kterým se kadmium dostává do lidského těla. V tom je určitý paradox – může tento jed do těla dostat, ale na druhou stranu nyní víme, že může také působit jako brzda dopadů vystavení organismu tomuto jedu,“ dodává.
V našem prostředí není sice přítomnost kadmia ve vodách a tedy ani rybách nijak výrazně zastoupena, například ale Japonsko se s tímto problémem potýká už déle než půl století. U obyvatel této země byl obsah tohoto těžkého kovu v krvi a tkáních dokonce nejvyšší na světě. Pravděpodobně za tím stojí souhra několika faktorů, například blízkost průmyslových a sídelních zón, hojný výskyt kovů v půdě a vysoký stupeň průmyslového rozvoje. Kadmium je těžký kov klasifikovaný jako kancerogenní látka Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny. Jeho sloučeniny mají toxické účinky na ledviny, játra, a jsou považovány za neurotoxické látky.
Pavla Linhartová je na Fakultě rybářství a ochrany vod studentkou doktorského studia. Buněčnému výzkumu se věnuje už delší dobu. Aktuální výsledky získala v rámci čtyřtýdenního letního kurzu, který fakulta pořádá pro studenty přírodovědných a medicínských oborů z České republiky i ze zahraničí. Na projektu se pod jejím vedením podílela i americká studentka Laura Mims, která právě končí bakalářské studium na Kentucké univerzitě v Richmondu a dále se chce profilovat medicínským směrem. Letní školu pořádala fakulta letos již po osmé, poprvé však s takto přímým vědeckým výstupem.
Zdroj: FROV, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová
27.7.2015 14.35, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Čistota vody a rekreace, Rybářství a rybníkářství
Aktuality

Pardubický kraj nechá zmapovat podzemní vody v Kladském prolomu
Akt. 10.2.2025 15.06Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě

MZe: Programu rozvoje venkova přinese lesům vylepšení za 1,2 miliardy
Akt. 10.2.2025 14.57Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě