Zatímco většina ryb se rozmnožuje na jaře, na pstruhy přichází jejich čas právě nyní. Třou se na podzim a v zimě. Při troše štěstí jejich sexuální rituály můžete pozorovat i  na několika veřejnosti přístupných místech v Národním parku. Podyjí. NP o tom informoval na svém webu.

Pstruh obecný (Salmo trutta) patří k nejtypičtějším rybám horských bystřin, podhorských toků, ale i sekundárních pstruhových pásem pod přehradami v nižších polohách. A právě kvůli studené vodě, kterou vypouští vranovská přehrada, se Dyje stala vysloveně pstruhovou řekou.

Pstruhovi zde vyhovuje chladná, dobře prokysličená voda, členitá řeka plná vhodných úkrytů a v neposlední řadě i hojnost potravní nabídky v podobě rojů jepic, mračen chrostíků a záplavy suchozemského hmyzu. Oblíbenou potravou pstruha jsou i v Dyji hojné vranky obecné, které rovněž prosperují ze změněných podmínek po výstavbě přehrady.

Signálem k zahájení migrace je pokles teplot, výskyt podzimních srážek a zvýšeného průtoku v řece. Délka migrační trasy obvykle nepřesahuje 1 km, pouze výjimečně to bývá více. Udává se, že pstruzi jsou při svých tazích schopni úspěšně zdolat překážky vysoké až 115 cm a rychlost vodního proudu do 4,3 m/s.

Při troše štěstí můžete zahlédnout skákající pstruhy u některého z podyjských jezů. Dospělí jedinci migrují proti proudu a hledají vhodná místa ke tření. Jsou to části říčního dna s vhodnou zrnitostí substrátu tvořeného pískem, štěrkem nebo i menšími kameny.

Zdroj: NP Podyjí, foto: wikimedia commons, Karelj