Rok 2020 potrápil lidstvo, českým stromům ale nabídl úlevu. Po několika letech s nedostatkem vláhy výrazně více pršelo. Celkový úhrn srážek do listopadu 2020 činil pro Česku 735 mm, což je o 23 % více než v roce 2019. Nejdeštivějším měsícem byl červen se 151 mm.

„Celá situace by se dala připodobnit k tonoucímu člověku, který se mohl jednou zhluboka nadechnout. Suchá epizoda trvala přibližně pět let, stromy by k úplnému vzpamatování potřebovaly podobně dlouhou dobu. I tento výkyv však pomohl, snížil se fyziologický stres stromů, a to především v prostředí měst a obcí. Stromy mají ovšem ve své reakci určitou setrvačnost, i letos jsme tak zaznamenali cca 8 % suchých stromů, stejně jako odumírání oslabených dřevin kvůli škůdcům,“ vysvětluje Jaroslav Kolařík, arborista společnosti Safe Trees, která pečuje o mimolesní zeleň.

Města a obce v reakci na klimatickou změnu vysazují druhy stromů, které jsou odolnější vůči suchu. Jedná se například o kultivary akátu, hlohy a další malokorunné taxony. Doba po vysazení je však pro mladou dřevinu kritická, potřebuje se dobře zakořenit. V minulých letech se v některých případech procento odumřelých výsadeb pohybovalo i kolem 40 %. „Letos se díky rovnoměrnějšímu rozložení srážek výrazně zlepšila právě ujímavost mladých, nově zasazených stromů, u nichž je dostatek vláhy zásadním požadavkem pro přežití. Potřebují podle své velikosti 20 až 100 litrů vody, a to až 6x během období vegetace,“ říká Kolařík.

Kromě sucha ohrožuje české stromy i invaze parazitického jmelí, které stromy oslabuje a ty jsou tak náchylnější k nemocem. Stát na boj s poloparazitickým keříkem vynaložil již desítky milionů korun, v Moravskoslezském, Olomouckém, Zlínském a části Jihomoravského kraji je ale úroveň rozšíření jmelí stále kalamitní. I v tomto případě získaly stromy šanci na krátký nádech. V žádném případě se ale nejedná o přelom, i zde by bylo potřeba několika na srážky bohatých let, aby se stav zlepšil. Arborista připomíná, že o šíření jmelí jsou dosud jen kusé poznatky. I z tohoto důvodu podala společnost Safe Trees ve spolupráci s Ostravskou univerzitou žádost o grant u Technologické agentury ČR – cílem je zajistit první systémové sledování dynamiky šíření jmelí.

Logickou reakcí na snižující se rozpočet obcí a krajů a nutná protipandemická opatření je optimalizace výdajů. Bezhlavé omezování nákladů na péči o zeleň by ale mohlo vést k nevratnému poškození těchto prvků. Důsledkem by během následujících let mohlo být jejich nutné kácení a opakování celého procesu počínajícího výsadbou. „Hlavním problémem mohou být mladé výsadby. Aktuálně masivně prováděné výsadby nutně vyžadují zálivku a výchovný řez. Pokud tyto operace budou omezované, stromy buď uschnou, nebo dojde k vývoji defektního větvení koruny, což povede k nutnosti jejich pokácení během následujících let. Důležitá je ale i stálá péče o stromy s významnými defekty a pravidelné kontroly, které včas odhalí hrozící problémy,“ vypočítává Kolařík. Poslední bod je bolestivý a dražší zejména u správců velkých stromových populací, jako jsou například správci komunikací. Zde se intenzivně pracuje na optimalizaci kontrolních procesů pomocí automatizovaného sběru dat, který by měl šetřit čas i finance.

Společnost SAFE TREES se specializuje na projekční a inženýrskou činnost v oblasti arboristiky, zahradní architektury a technických inventarizací. Jejím cílem jsou bezpečné stromy s dlouhodobou perspektivou. Zabývá se rozsáhlými studiemi stavu mimolesní zeleně, vytváří znalecké posudky, eviduje městskou a obecní zeleň a je dodavatelem oborového softwaru pro správu a analýzu stromů. Při napadení škůdci se snaží vyhýbat kácení, ale nabízí speciální systémy ochrany. Věnuje se rovněž výzkumu, publikační činnosti a pořádá certifikace a školení v oblasti arboristiky.

Zdroj: Safe Trees, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová