Dobrou zprávu pro českého spotřebitele potvrdil dnes na tiskové konferenci ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK ČR) Oldřich Vlasák. Podle něj lze na základě již známých údajů konstatovat, že cena vody se v letošním roce bude zvyšovat jen nepatrně, v některých případech dochází i ke snížení cen.

Například v Praze dojde ke zvýšení cen oproti roku 2016 pouze o 0,28 %, v Severních Čechách pak o 0,31 %. Také v Brně dojde pouze k mírnému navýšení cen o 0,8 %, na Ostravsku pak lehce přes 1 %. V řadě případů tak dojde k navýšení cen pouze o inflaci. Podrobnější přehled cen vody zveřejňuje na svých webových stránkách SOVAK ČR v sekci cena vody.

Důvodem pouze mírného navýšení cen je skutečnost, že ceny vodného neovlivní vyšší zpoplatnění odběru podzemních vod, které v minulém roce navrhovalo Ministerstvo životního prostředí, stejně tak jako se do cen stočného nepromítnou zvýšené poplatky za objem a koncentrace jednotlivých ukazatelů znečištění ve vypouštěných odpadních vodách z dílny stejného ministerstva. Pozitivní vliv má také mírné meziroční zvýšení spotřeby vody. „Vzhledem ke skutečnosti, že až 70 % nákladů na výrobu pitné vody a čištění odpadních vod má fixní charakter, nezávislý na celkové spotřebě vody, je zvýšení spotřeby vody dobrým impulsem k udržení či případnému snížení její ceny,“ uvedl Vlasák.

Z porovnání cen jednotlivých provozovatelských společností rovněž vyplývá, že cena vody není primárně odvislá od typu vlastníka provozovatelské společnosti. „Výše ceny vody v dané lokalitě nezáleží na skutečnosti, zda provozovatelem vodohospodářské infrastruktury je městská či soukromá společnost. Při podrobném porovnání jednotlivých cen lze nalézt řadu příkladů, kdy ceny vody jsou výrazně pod ale i nad celorepublikovým průměrem jak u společností, které vlastní města a obce, tak i společnosti vlastněné českým či zahraničním soukromým kapitálem,“ konstatoval František Barák. „Výše ceny vodného a stočného záleží především na místních podmínkách, stavu a potřebě investic do oprav a obnovy vodohospodářské infrastruktury,“ doplňuje Vlasák.

Do budoucna poroste i nadále potřeba intenzivnější obnovy vodovodních a kanalizačních sítí a s nimi spojených technologií. Větší zdražení se pak týká především těch společností, které investovaly za pomoci evropských dotací a nastavený finanční model investice přímo vyžaduje generování peněz z vodného a stočného. Vyšší navýšení cen pak se v budoucnu může týkat i těch společností, které dlouhodobě nastavily cenu vody neodpovídající potřebě investic do obnovy a opravy jimi vlastněné a provozované infrastruktury.

Podle SOVAK ČR by bylo zapotřebí k potřebné obnově ročně investovat do obnovy a rekonstrukcí vodohospodářské infrastruktury více než 20 miliard korun, reálně se ale na tyto účely vydává jen něco přes 10 miliard korun. „Jestliže je vodárenská infrastruktura v dobrém stavu, nemusíte budovat nové nebo obnovovat velké celky sítí. Můžete si tak dovolit ceny, které kryjí provozní náklady a vytváří fond obnovy. V opačném případě ale musíte generovat finanční prostředky na obnovu z nárůstu ceny vodného a stočného. V České republice se bohužel v minulosti do vodárenství investovalo velmi málo, i když to poslední léta napravujeme – a právě to vede k cenovému nárůstu. Tam, kde byl špatný stav vodárenské infrastruktury, musely jít zkrátka zisky z vodného a stočného do obnovy a rekonstrukce,“ konstatuje předseda představenstva SOVAK ČR František Barák.

Významný vliv na ceny vodného a stočného má také národní legislativa a daňový systém. Nejvíce prostředků z vybraného vodného a stočného (více než 40 procent), získává v současné době na odvodech, daních a poplatcích stát a jeho instituce a Česká republika má tak největší daňové zatížení ceny vodného a stočného v Evropě. Možnosti snížení cen vodného a stočného v ČR je proto třeba hledat zejména ve snížení daní, především daně z přidané hodnoty, která je dnes na vodu ve výši 15 %, a ve snížení poplatků za surovou vodu placených státním institucím.

Rozhodujícím zdrojem peněz na obnovu je přitom právě vodné a stočné. Výše vodného a stočného přitom patří mezi věcně usměrňované (státem regulované) ceny, na jejichž tvorbě se podílí především vlastníci vodohospodářského majetku, což jsou z více než 85 procent města a obce.

Další údaje na www.sovak.cz, ilustrační graf: SOVAK