19.8.2015 14.02, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Rybářství a rybníkářství, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony, Vodovody a kanalizace, Přehrady a vodní díla
Rizika sucha na Pardubicku zvýšilo zrušení tamních rybníků
Jednou z oblastí, která je v naší zemi nejvíce ohrožena suchem, je značná část území Východočeského kraje, jehož obyvatelé jsou v současné době zásobováni pitnou vodou především z podzemních zdrojů vody. Ty byly dříve doplňovány z tamních rybníků.
Jak přitom na dnešním setkání Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) s novináři uvedl předseda představenstva SOVAK František Barák, tato skutečnost byla známa už našim předkům. Proto vybudovali na území Pardubicka a okolí důmyslně propojenou rybniční soustavu, která byla první takovou soustavou na území ČR ještě před v současnosti známější jihočeskou rybniční soustavou a svým rozsahem jí v mnohém předčila.
Zmínky o prvních východočeských rybnících pocházejí již z 11. století. Zásadní předěl ale znamenal rok 1491, kdy získal pardubické a kunětickohorské panství Vilém z Pernštejna. Právě on na svých pozemcích vybudoval ve své době ojedinělý „Pernštejnský rybniční systém“. Osou tohoto sytému byly tři napájecí kanály – Dvakačovický, který dodával vodu z Chrudimky rybníkům na jihovýchod od Pardubic, Počápelský, který zásoboval vodou z Loučné rybníky na východ od pernštejnské rezidence a také městské haltýře, a konečně Opatovický kanál, který napájel vodou největší rybníky v okolí lázní Bohdaneč, kde rybníky v minulosti tvořily téměř souvislou vodní plochu. Tato mimořádná technická památka slouží ještě dnes k zavlažování zemědělské půdy a využívá jí rovněž opatovická uhelná elektrárna. Kanál začíná u jezu poblíž Opatovic, a u Semína, po 34 kilometrech, vrací vodu zpět do Labe. Největší rybník z celé soustavy se jmenoval Čeperka. Byl vybudován v letech 1491 až 1496 a rozlohou kolem 1 200 hektarů suverénně předčil všechna vodní díla své doby, ale i ta dnešní – největší současný český rybník Rožmberk je zhruba poloviční.
Naši předkové si dobře uvědomovali, že rybníka mají kromě možnosti produkce ryb také význam krajinotvorný i zdravotní – vysušení bažin například znamenalo eliminaci hmyzu, který byl zdrojem mnoha nemocí. Nové rybníky nicméně i tehdy nejednou zatopily i celé osady – například rybník Oplatil zatopil původní ves Stéblovou, která byla následně přemístěna mimo zaplavené území. Rybníky však většinou zaplavovaly pozemky zamokřené, neobdělávané nebo lokality s méně výnosnou půdou. Důležitým dokumentem o východočeských rybnících jsou Vilémem zřízená „Registra rybniční“ (1494 až 1594), podávající detailní přehled evidence výdajů vzniklých zaplavováním osad. Většina někdejších rybníků bohužel stejně jako na celém území ČR i na východě Čech postupně zanikla, zejména v období vlády Marie Terezie. Nezmizely však úplně – po někdejších hrázích vedou i dnes staré silnice a na mnohé z rybníků upomínají názvy obcí, založených na jejich místě.
Stav východočeských rybníků z roku 1688 zachycuje Vischerova mapa, která je součástí expozic hradu Kunětická Hora.
Podle statistik státních podniků Povodí a z podkladů vojenského mapování z let 1836 až 1852 zaniklo na území České republiky jen od první poloviny 19. století celkem 4 927 rybníků o celkové rozloze přes 10 654 hektarů. Nejvíce rybníků – 1 927 – zaniklo v uvedeném období v oblasti obhospodařované státním podnikem Povodí Moravy, celková evidovaná plocha zaniklých rybníků činí 1 468 hektarů. V území Povodí Labe zaniklo 1 646 rybníků, avšak výrazně větších, neboť plocha těchto rybníků činila 4 024 hektarů. V území Povodí Odry sice zaniklo v minulosti jen 95 rybníků, jejich celková plocha ale činila 2 862 hektary. V Povodí Vltavy zaniklo 837 rybníků o ploše 1 925 hektarů. V územně nejmenším Povodí Odry pak zaniklo 422 rybníků, které se rozkládaly na ploše přes 376 hektarů.
Uvedená evidence zaniklých rybníků ale zdaleka nepředstavuje celkový úbytek rybníků v ČR. V současné době je v naší zemi něco přes 52 000 hektarů rybníků, v minulosti ale rybníky zaujímaly plochu více než 180 000 hektarů.
Naše voda, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová (Bohdanečský rybník)
19.8.2015 14.02, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Rybářství a rybníkářství, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony, Vodovody a kanalizace, Přehrady a vodní dílaAktuality
Sobotní večerní a posléze další noční déšť způsobily potíže na řadě míst
Akt. 16.6.2024 10.19Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině
KHP radí v napouštění bazénů z vlastní vodovodní přípojky
Akt. 15.6.2024 11.59Rubrika: Vodovody a kanalizace