Osevní plocha řepky se letos poprvé od roku 2015 meziročně snížila. Byla vyseta na 391 tisících hektarů, což je ve srovnání s minulým rokem úbytek o 4,9 procenta, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Mezi zemědělci a ekology přitom dlouhodobě probíhá spor o užitečnosti či škodlivosti pěstování řepky olejky.

Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha v úterý uvedl, že větší a střední podniky ze svazu pěstují řepku na 12,5 procenta své výměry. Například pšenici patří 26 procent, kukuřici 14 procent. Řepka podle předsedy svazu působí jako protierozní plodina a zlepšuje kvalitu půdy, zemědělci ji využívají k přerušení pěstování obilovin. Pěstování řepky je podle něj logické, protože v Česku ubylo ploch brambor nebo obilovin, jako je žito či oves. Zemědělci hledali plodinu, která by byla rentabilní. Pokud budou Češi chtít vidět na polích méně řepky, budou si muset podle Pýchy víc kupovat české brambory a zeleninu, aby se vyplácely zemědělcům pěstovat. Pýcha také odmítá názory, které řepku označují za příčinu sucha. „Řepka naopak jako plodina, která je poměrně velkou část roku na poli, pokrývá půdu, brání odparu, a tudíž udržuje nebo chrání vodu v krajině,“ řekl ČT.

FAKTAPlusy a minusy řepky jako biopaliva

Ekologové jsou naopak k řepce kritičtější. „Pěstování jakékoliv monokultury, na živiny a chemické postřiky náročné řepky především, na velkých plochách několik let po sobě, s sebou nese řadu negativních dopadů, mezi jinými degradaci půdy, znečištění vod a půd pesticidy nebo dopady na zdraví lidí a zvířat žijících v okolí těchto masivně chemicky ošetřovaných lánů,“ sdělila za Hnutí Duha Klára Kyralová.

To, že se řepka hojně ošetřuje chemií, přiznává poradce Svazu pěstitelů olejnin Petr Baranyk. „Ví se, že řepka patří mezi intenzivní plodiny,“ uvedl. Podle něj jsou ale i ostatní plodiny obhospodařované přípravky na ochranu rostlin nebo se hnojí. Intenzivněji se podle něj používají přípravky například na vinicích, v sadech nebo na chmelnicích.

Řepka se využívá pro výrobu biopaliv, která se podle zákona povinně přimíchávají do benzinu a nafty. Zrušení této povinnosti minulý měsíc navrhly čtyři desítky poslanců v čele s Piráty, vláda se postavila proti. Poslanci svůj návrh zdůvodnili tím, že biopaliva první generace se nepodílejí na snižování emisí skleníkových plynů. Naopak se uvolňují z použitých hnojiv i ze zemědělské techniky. Navíc na jeden litr biosložky je třeba až 2500 litrů vody.

Jedním z největších zpracovatelů řepkového semene a výrobcem metylesteru, který se přimíchává do bionafty, je společnost Preol z holdingu Agrofert. Vlastníkem Agrofertu byl premiér Andrej Babiš (ANO), který akcie Agrofertu kvůli změně zákona o střetu zájmů převedl v roce 2017 do svěřenského fondu.

Vláda loni na konci roku schválila zpřísnění standardů hospodaření na zemědělské půdě od roku 2020. Pokud bude podle materiálu, který předkládalo ministerstvo zemědělství, půda ohrožená erozí, budou moci zemědělci v létě pěstovat jednotlivé plodiny maximálně na 30 hektarech, jinak přijdou o část dotací.

Celá reportáž a rozhovor na uvedené téma: https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/2808518-repka-letos-pokryla-mensi-plochu-nez-drive-zemedelci-se-dal-prou-s-ekology-o

Zdroj: Česká televize (ČT 24), ilustrační foto Naše voda (letošní stav) Nina Havlová