21.5.2012 8.21, Rubrika: Čistota vody a rekreace, Voda a naše peněženka, Prevence povodní, voda v krajině, Přehrady a vodní díla
Rekreační možnosti na Vltavě mají své limity – plavidla z řeky nelze rychle odklidit
Po vzoru evropských metropolí chce být i Praha městem, které využívá řeku, jak jen to jde. Připomíná to deník Mladá Fronta Dnes s tím, že magistrát vychází z logické myšlenky, že vodní tok a jeho okolí v centru města patří mezi vůbec nejatraktivnější místa v metropoli.
Krásné vize o návratu života k řece však mají jeden podstatný zádrhel, který si možná politici dostatečně neuvědomují. Samotnou vodu. „Je nutné podotknout, že všichni rychle zapomínáme na to, co voda umí, pokud je jí opravdu hodně,“naráží na hrozbu povodní Markéta Komárková ze společnosti Povodí Vltavy. „Tvůrci různých plovoucích zařízení si mnohdy neuvědomují, že projektují na řece, nikoliv na kanále, jezeře či jiné relativně stabilní vodní hladině,“ připomíná Komárková.
Praha má tu smůlu, že leží těsně pod soutokem Berounky s Vltavou a v podstatě i Sázavy s Vltavou – tedy pod řekami, které člověk dosud nereguluje tak, jako nejdelší českou řeku. Případné povodně na těchto menších tocích dokážou zvednout hladinu v Praze skutečně o hodně metrů, navíc velmi rychle. A vůbec nemusí jít o tak hrozivou povodeň, která zalila hlavní město před deseti lety. S nadsázkou lze říct, že pokud se o blížící se velké vodě začne jen mluvit, měla by už být hladina Vltavy v Praze „čistá“. Bez lodí a parníků, bez všech plovoucích objektů, mol či jen obyčejných lodiček a šlapadel. A to je právě ten problém. „Poslední vyklizení řeky v zimě loňského roku zabralo asi 18 hodin. Ty ale vůbec třeba při povodni na Berounce nemusíme mít k dispozici,“ varuje Komárková a upozorňuje na alarmující množství různých plovoucích zařízení, která jsou po Vltavě v Praze už dnes rozeseta.
Situaci prý komplikují také možnosti plavebních komor, které se při„úprku“ z řeky zahltí. Ale i skutečnost, že většina plovoucích objektů nemá vlastní pohon, a musí tedy čekat na nějakou loď či remorkér, který je odtáhne do bezpečí ochranných přístavů. Ty jsou v Praze dva – v Holešovicích a na Smíchově. Jak lze z výše popsaného logicky usoudit, město musí opravdu pečlivě vymyslet, jak, kam a co na hladině v budoucnu postavit.
„Mělo by být zejména v zájmu města a jeho bezpečnosti nezatížit vodní hladinu množstvím těchto plovoucích zařízení, která komplikují povodňová opatření,“ podotýká vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Komárková. Řešení by podle ní bylo možné najít v „úklidu“ po nových plovoucích objektech při nižších průtocích s tím, že tato povinnost by byla zakotvena v jejich provozních řádech a povodňových plánech. Další povinností je jejich pravidelné čištění od různých naplavenin. Jenom tak nehrozí,že velká voda všechno nahrne třeba pod mostní oblouk a napáchá tak mnohem větší škody.
„Průměrný roční průtok je v Praze 150 metrů krychlových za sekundu (m3/s), ale v srpnu to bývá asi třetina. Odpoledne 14. srpna roku 2002 městem protékalo kolem 5 800-6 000 m3/s,“ vysvětluje amatérský hydrolog Jiří Kopecký. Přitom nebezpečná hodnota, kdy se zpravidla musí hladina Vltavy v Praze vyklidit, je v různých úsecích řeky 450 až 800 metrů krychlových za vteřinu.
Zdroj: regionální mutace Mladá fronta Dnes – Praha
21.5.2012 8.21, Rubrika: Čistota vody a rekreace, Voda a naše peněženka, Prevence povodní, voda v krajině, Přehrady a vodní díla
Aktuality
Vláda projedná program chránící vody před znečištěním dusičnany
Akt. 7.6.2024 14.20Rubrika: Podnikání s vodou a zákony
Lesy České republiky představují nový program Adaptujeme lesy
Akt. 7.6.2024 10.41Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě