28. 3. 2024

Recept proti suchu? Malá pole, víc remízků

I někteří zemědělci přiznávají, že se současné velké nepřerušované lány polí v naší krajině musí zmenšit. Vyplývá to z článku v plzeňské mutaci deníku Mladá fronta DNES.

Česká republika trpí suchem. Průvodním jevem je například kůrovcová kalamita, kdy je Plzeňský kraj společně s tím Jihočeským druhou nejzasaženější oblastí v Česku. Odborníci upozorňují, že cestou k záchraně je starost o krajinu v podobě zmenšování lánů, tvorby remízků a protierozních pásů. Pomoci může i menší výměra řepky, která vyžaduje mnoho postřiků, což zhoršuje kvalitu půdy a její schopnost zadržovat vodu. Situace na polích se ale nejen v Plzeňském kraji spíš zhoršuje.

Na to, že Česko má v péči o krajinu obrovský skluz, upozornil i mluvčí ekologické organizace hnutí Duha Jan Piňos. „Je to jedna z příčin, proč je krajina a vodní režim v ní v tak špatném stavu. Máme totiž málo zeleně ve volné krajině, napřímily se vodní toky. Od války se tu zkrátily řeky a potoky o desítky tisíc kilometrů, v tom jsou započítané třeba zmeliorované drobné potůčky. Jen výjimečně se zrevitalizuje nějaký zpět,“ popsal Piňos. Připomněl, že pro oblasti v CHKO a národních parcích, což je 13 procent plochy Česka, má ministerstvo životního prostředí program péče o krajinu a program revitalizace říčních sítí. „Sázejí se aleje kolem cest, vytváří se remízy, ale jde to strašně pomalu, protože peněz není dost,“ popsal Piňos. Ten považuje za absurdní, že ministerstvo životního prostředí podporuje s pomocí krajinotvorných programů zeleň rozptýlenou v krajině, zatímco ministerstvo zemědělství naopak motivuje vlastníky a nájemce zemědělských pozemků dotacemi proplácenými za sečení luk neboli trvalých travních porostů k ničení remízů.

„Když zemědělci vykážou více pozemků trvalých travních porostů, dostanou větší dotace, hodnotí se to s pomocí leteckých snímků. Někteří zemědělci tedy ničí rozptýlenou zeleň,“ popsal Piňos. Ten prý sám zažil případ, kdy obec povolila ničení remízů. „V tomto případě zmizelo 120 metrů remízů širokých zhruba tři metry,“ popsal Piňos, podle kterého je velká nevzdělanost i na straně některých obcí, které na kácení remízů větších než 50 čtverečních metrů musí vydat souhlas. Piňos připomněl i to, že v Česku je největší velikost lánů v Evropě. Ředitel společnosti Osecká zemědělská a předseda Krajské Agrární komory Plzeň Jaroslav Šíma uznává, že plochy lánů se budou muset zmenšovat, ale podle něj to nevyřeší ten základní problém, tedy že se vedle pěstování plodin musí chovat také zvířata, například krávy, aby do půdy šla organická hmota. „Zvířata jsou základ, z těch jde hnůj nebo kejda, to nutné k tomu, aby půda byla úrodnější a docházelo k zasakování vody při větších deštích. Musíme změnit styl dotací, které se tu dvacet let praktikují a kdy se podporují zemědělci, kteří nemají zvířata,“ poznamenal Šíma. Chovatelé zvířat, kteří se snažili udržet stavy, na tom podle něj byli dvacet let ze všech zemědělců finančně nejhůře a čas od času měli ztrátu kvůli nízkým cenám masa či mléka. „Někdo to vydržel, někdo se zvířat zbavil a řekl si, já to nemám zapotřebí a budu mít jen pole, na které dostanu dotace na hektar,“ popsal Šíma.

I starosta Němčovic a předseda pracovní skupiny pro životní prostředí Sdružení místních samospráv Karel Ferschmann situaci vidí skepticky. „Nezlepšilo se skoro vůbec nic,“ shrnul. Ke zlepšení měly vést takzvané komplexní pozemkové úpravy, které měly zajistit, že se v krajině zpřístupní pozemky vlastníků. „Mezi poli se vytyčily polní cesty, měly sloužit k tomu, aby se vlastníci dostali ke svým pozemkům a měli možnost je pronajmout tomu, kdo jim lépe zaplatí nebo kdo se o pozemky bude lépe starat. Výsledek v okolí Němčovic je takový, že velká zemědělská společnost si pozemky od soukromníků znovu pronajala, pole zůstala vcelku, cesty, které tam jsou vedené jako polní, jsou zaorané a spolu s lány je společnost využívá k zemědělské činnosti,“ popsal Ferschmann. „Mají na obdělávání polí velké mašiny a malé pozemky by pro ně byly ekonomicky nezajímavé,“ dodal Ferschmann. Problémem podle něj je, že za minulého režimu došlo k zpřetrhání vlastnických vazeb. „Pozemky po roce 1989 zdědili ti, kteří nikdy v Němčovicích nebyli a možná ani nevědí, kde pozemky mají. Že jim tu velká zemědělská společnost pozemky systematicky ničí, že dochází k půdní erozi, zhoršuje se bonita jejich půdy, je nezajímá, dostanou šest tisíc korun za hektar za rok a jsou relativně spokojení,“ popsal Ferschmann.

Zdroj: regionální mutace Mladá fronta DNES – plzeňský kraj, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

3.7.2018 9.26, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony

Aktuality

Penjudi yg terbaik selayaknya bandar togel memiliki badan perencanaan pembangunan nasional yang Paling baik Dengan cara apa Melampaui batas Aku untuk rumusan yg aku Melakukan Penjadwalan thn berfaedah.

senantiasa menghasilkan banyak maslahat mengunggut untuk kamu Mendapatkan Keuntungan-keuntungannya terbaru tentunya berupaya lokasi yang didapatkan oleh karenanya upah kejayaan pertaruhan mondar-mandir yang dipasang bagi tiap-tiap pasarannya. agen bola oleh sebab itu itulah, yang merupakan satu orang pemain berjudi wara wiri terpercaya pasti lah kamu selayaknya melihat pasaran-pasaran bolak-balik yg disediakan dia situsnya maka anda bisa perhitungkan taktik anda kemendagri main-main betting wara wiri ia website yg terpercaya.

VRACÍME VODU LESU

Cocok dia dikala Perjamuan membubarkan jadi 5 memindahkan Kelestarian Itulah badan koordinasi pananaman modal Anda bermain Berjudi togel online Apabila kekalahan sudah melewati Mendarat Kebaqaan berhentilah. Penjudi yg terbaik dapat mengontrol Ia thn penambahan saatnya pergi.

Fotoblog

více >

Světový den vody v ČHMÚ Praha KomořanySvětový den vody v ČHMÚ Praha Komořany
Autor: Nina Havlová

Videoreportáž

více >

Kalendář Akcí

Po
Út
St
Čt
So
Ne
P
Ú
S
Č
P
S
N
27
28
29
30
31
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
2
3
4
5
6