21. 10. 2018

Reakce na článek „zákaz využití kalů v zemědělství od 2020 nenařizuje Brusel“

Pracovnice Národního referenčního centra pro hygienu půdy a odpadů publikovaly na portálu www.tretiruka.cz svou reakci na využití kalů v zemědělství, o kterém informoval také portál Naše voda. Reakci proto přetiskujeme také i našem portálu. 

Vážená redakce,

přečetly jsme si s údivem článek ve vámi vydávaném elektronickém periodiku Třetí ruka „Zákaz využití kalů v zemědělství od roku 2020 nenařizuje Brusel“, který byl zveřejněn 28.2.2018. Článek byl převzat ze stránek uveřejněných na https://ekonomicky-denik.cz/benes-sovak-zakaz-vyuziti-kalu-zemedelstvi-od-2020-nenarizuje-brusel-nasi-legislativci/ a lze jej nalézt též na www.naše-voda.cz.

Vzhledem k tomu, že tvrzení, která článek uvádí, se nás bezprostředně týkají a nejsou pravdivá, považujeme za nutné se k příspěvku vyjádřit.

Hned v úvodu chceme konstatovat, že nejsme zastánci toho, aby kaly na zemědělskou půdu nebyly užívány, ale vždy a všude tvrdíme, že pokud budou kaly využívány, tak musí být upravené a jejich nakládání v souladu se zákonem o odpadech,  tak aby bylo  minimalizováno zdravotní riziko pro lidi i riziko pro životní prostředí.

Celý odstavec, který dle pana Reichla řekl na konferenci pan Beneš“, jehož citaci uvádíme „Hlavní způsob likvidace je aplikace do zemědělství přes komposty apod. Je to stejné, jako ve většině evropských států. Jenže od roku 2020 nám vyhláška znemožní kaly dále tímto způsobem zpracovávat,“, se nezakládá na pravdě.

V současné době je víc využívaná přímá aplikace na půdu a ne přes komposty jak uvádí citace pana Beneše. Nová vyhláška č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a změně vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady) umožňuje upravovat kal s nebezpečnou vlastností „Infekčnost“ bez toho, že  kompostárna musí mít  povolení krajského úřadu pro úpravu nebezpečného odpadu, tak jak to v ostatních případech úpravy nebezpečných odpadů vyžaduje zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a jak to vyžadovala stará vyhláška č. 382/2001 Sb. Takže skutečnost, která by dle slov pana Beneše měla nastat od roku 2020, že by bylo znemožněno upravovat kal v kompostárnách se nezakládá na pravdě.

Přes jasně prokázaný prospěšný vliv organické hmoty kalů a živin v nich obsažených při využití na zemědělské půdě, se v posledních desetiletích velmi diskutuje i její negativní vliv na životní prostředí v důsledku jejího znečištění, a to nejen patogenními mikroorganismy. Diskutovaná je otázka rezistence mikroorganismů k antibiotikům, která je považována za velký celosvětový problém a její řešení, minimalizace vzniku a výskytu rezistence včetně jejího šíření, je považováno za jednu z priorit WHO. WHO vydalo v roce 2017 seznam bakterií, které jsou považovány za velmi rizikové z hlediska rezistence (WHO Priority Pathohens List R&D Of New Antibiotics, 2017). Patří mezi ně mimo jiné skupina Enterobacteriaceae, dále pak jmenovitě Campylobacter sp., Shigella sp., Salmonella sp. a Enterococcus faecium. Všechny jmenované se v neupravených čistírenských kalech běžně vyskytují. Úkolem zdravotnictví je v první řadě chránit zdraví lidí, upozorňovat na možná zdravotní rizika a uplatňovat především princip předběžné opatrnosti. Problematika kontaminace patogenními, a zejména mikroorganismy rezistentními na antibiotika, úzce souvisí s výskytem některých organických mikropolutantů v odpadních vodách. Rezistentní bakterie k antibiotikům nejsou jediným nebezpečím spojeným s využitím kalů z ČOV na zemědělské půdě. Nebezpečí spočívá i v přítomností celé škály nebezpečných látek jako jsou bromovaná zhášedla, zbytky léčiv, nanostříbro a další nanočástice, nonylfenoly, ftaláty, dioxiny a furany, drogy a mnoho dalších.

Požadavek na využití pouze upravených kalů je dán již směrnicí EU z roku 1986 a naším právními předpisy. V posledních letech, na základě vědeckých poznatků, ve světě i ve státech  EU začal převažovat názor, že kaly na zemědělskou půdu nepatří. Tento trend je v Evropě velmi silný a již dnes (rok 2018) několik států tento názor  realizuje v praxi (např. Nizozemí, Švýcarsko).  Švédsko a  některé další státy přijaly řadu opatření jako je např. povinnost označovat komposty z kalů i všechny produkty vypěstované na půdě s aplikací kalů. O této skutečnosti je producent povinen  zákazníka informovat. Spotřeba takto značených  produktu klesla tak, že ve Švédsku se kaly pro aplikaci na zemědělskou půdu prakticky nevyužívají. Nicméně snaha o to neukládat (byť i upravené) kaly na zemědělskou půdu je patrná i z vývoje legislativy v EU. V Německu 18. ledna 2017 prošla nová vyhláška o čistírenských kalech (před tím bez výhrad notifikovaná EU), která zakazuje stávající použití čistírenských kalů k agrochemickým účelům a nařizuje pro všechny německé ČOV větší než 50 000 ekvivalentních obyvatel získávat z kalů fosfor, pokud obsah fosforu v sušině je větší než 2 %hm. Velmi podobná vyhláška je v legislativním procesu i v Rakousku. V EU se projednává návrh nové směrnice o hnojivech, která zakazuje pro výrobu kompostu „použití kalů z ČOV, průmyslových kalů nebo vybagrovaných kalů“ (Stránský, 2017 Kaly a sedimenty,  Vodní hospodářství, č. 2:17-20). O myšlence zákazu kalů na zemědělskou půdu ve státech EU již hovořil v květnu ředitel odboru odpadů MŽP Ing. Jaromír Manhart v příspěvku, který zazněl na výstavě Vodovody – Kanalizace v Praze v Letňanech a Třetí ruka o tom informovala dne 24.5.2017.

V souvislosti s tímto, je třeba upozornit na v článku zamlčené informace. Většina států ve světě má stanovena pravidla pro podmínky a způsoby aplikace kalů na zemědělskou půdu a také parametry pro jejich kvalitu. Obsahují parametry jak pro anorganická a organická rezidua, tak parametry pro mikrobiologické ukazatele. Většina států EU má přísnější požadavky na mikrobiologickou kvalitu kalů než stanovuje vyhláška č.437/2016 Sb.. Mikrobiologické limity pro Bulharsko jsou uveřejněné v National Plan for the Management of Sewage Sludge from municipal Wastewater Treatment Plants in Bulharka, pro Francii, Polsko, Itálii, Maďarsko v European Union legislation on sewage sludge management, pro Litvu, Rusko, Estonsko a Finsko jsou dostupné na https://www.purebalticsea.eu/index.php/gpsm:good_practices

Informace o požadavcích evropských států na mikrobiologickou kvalitu kalu  byly zamlčeny a účelově bylo konstatováno, že za přísnými pravidly stojí „nějaké dámy ze SZÚ“, které mají představu, že „kaly jsou něco, co vůbec do zemědělství nepatří“.  Z výše uvedeného je už snad zřejmé, že si toto nemyslíme, a naopak jsme přesvědčené, že by odborná odborná veřejnost, ale i laická veřejnost, měla dostávat informace ucelené, pravdivé, objektivní a ne lživé a účelově zkreslené. Vzhledem k tomu, že je nám přisuzováno něco, co jsme nikdy neřekly a ani netrvaly na přísnějších pravidlech, než která se uplatňují ve státech EU, považujeme článek za osobní útok a myslíme si, že je třeba lživé informace uvést na pravou míru.

Osobně se domníváme, že pokud pan Raichl uvedl doslovné citace pana Beneše, pak pan Beneš překročil hranici slušnosti už tím, že veřejně šíří neověřené a nepravdivé informace o konkrétně jmenovaných osobách, což jasně vyplývá z dikce jeho citace. V případě, že slova pana Beneše pan Raichl citoval nesprávně nebo zkresleně, nechť svá slova vysvětlí a uvede na pravou míru. V případě, že citace jsou doslovné, pak by bylo slušností se „dámám ze SZÚ“ omluvit a čtenářům předat pravdivé informace.

Nakonec bychom chtěli vaší redakci poděkovat, že alespoň po naší telefonické reakci zveřejnila odkaz na článek, z kterého jasně vyplývá, že jsme niky nemohly říkat, že kal je něco, co na pole nepatří.

MUDR. Magdalena Zimová CSc, vedoucí Národního referenčního centra pro hygienu půdy a odpadů, Ing. Ladislava Matějů, Technický vedoucí laboratoře hygieny půdy a odpadů

Více zde: https://www.tretiruka.cz/news/reakce-zakaz-vyuziti-kalu-v-zemedelstvi-od-2020-nenarizuje-brusel/

Ilustrační foto (vodárenské kaly) Naše voda – Nina Havlová

18.3.2018 7.17, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Čistota vody a rekreace, Podnikání s vodou a zákony, Vodovody a kanalizace, Statistiky a kauzy

Aktuality

Kalendář

<< Říjen 2018 >>
PÚSČPSN
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4

Fotoblog

více >

KŘEST KNÍŽKYKŘEST KNÍŽKY
Autor: Nina Havlová

Video dne

více >