Kvalitu pitné vody z jímacího území Mělnická Vrutice, Řepínský důl a Zahájí kontrolují hydrogeologové, pracovníci provozu, dispečeři centrálního dispečinku, akreditovaná laboratoř pitných vod a na závěr i hejno pstruhů! Uvedla to mluvčí vodáren Lenka Kozlová.

„Pstruh duhový nám zde hlídá kvalitu vody, která natéká z pramenišť Řepínský důl a Mělnická Vrutice“, řekl vedoucí areálu čerpací stanice Mělnická Vrutice Václav Jásek ze společnosti Středočeské vodárny. „Pstruh je ryba, která dokáže citlivě zareagovat na jakékoliv znečištění vody. Citlivě a hlavně okamžitě reagují na zhoršení její kvality i na většinu toxických látek či jedů. Nelíbí se jim rovněž chlór ve vodě, byť i v těch nejmenších koncentracích,“ uvedl Václav Jásek.

Ve dvou nádržích, které jsou 24 hodin denně sledovány na centrálním dispečinku vodáren, dodržují ryby správný stravovací režim. Nesmí se překrmovat, protože pak jsou líné na pohyb, což by mohl pracovník dispečinku chybně vyhodnotit a aktivovat havarijní plán pro mimořádné události a závažné havárie.

„Po cca roční „službě“, když pstruzi dorostou určité délky, je vyměníme za novou násadu a stávající  ryby přesuneme do našeho jezírka, které se nachází v areálu čerpací stanice,“ vysvětlil Václav Jásek. „Zde dožívají svůj rybí život a někteří se bohužel stanou potravou pro volavku, která do těchto končin pravidelně zalétá. Je také potřeba zmínit, že za celou dobu existence jímacího území nedošlo ke kontaminaci podzemních vod a pstruzi tedy nikdy havarijní plán nespustili,“ uvedl na závěr Václav Jásek.

„Jímací území Mělnická Vrutice, Řepínský důl a Zahájí, které kontrolují naši pstruzi, je dlouhé přibližně 9 km a náleží k němu 200 km čtverečních rozsáhlá pásma ochrany podzemních vod. Nachází se zde 51 vrtů, z toho aktuálně jich využíváme 41,“ přiblížil tuto významnou oblast Ing. Josef Živnůstek, ředitel vlastnické společnosti Vodárny Kladno – Mělník, a.s. „Tato oblast byla známa svým významem již v 19. století, vždyť Velký pramen v Mělnické Vrutici byl při své vydatnosti až 250 litrů za vteřinu největším pramenem v Čechách. Zájem o vodu ze zdejšího kraje měla i Praha, která ale následně řešila své potřeby výstavbou Káranského vodovodu a využitím vodní nádrže Želivka,“ sdělil Josef Živnůstek.

Dnes je jímací území nejvýznamnějším zdrojem vodárenské soustavy KSKM (Kladno – Slaný – Mělník – Kralupy) a podílí se na zásobování téměř 300 tisíc odběratelů pitnou vodou.

Součástí tohoto jímacího území je i čerpací stanice postavená v roce 1969, která nyní prochází částečnou rekonstrukcí. Tato spočívá zejména v obměně čerpací techniky, trubních rozvodů, trafostanice s rozvodnou vysokého a nízkého napětí a řídícího systému. Veškeré práce na rekonstrukci, které probíhají za plného provozu, jsou velmi náročné pro zaměstnance provozu Dálkovod společnosti Středočeské vodárny. Celá rekonstrukce čerpací stanice dokončena na podzim 2022. Modernizace čerpací stanice vyjde na téměř 55 mil. Kč a je financována z prostředků vlastnické společnosti Vodárny Kladno – Mělník, a.s.

Naše voda, foto: Vodárny Kladno – Mělník