31. 10. 2024

Prosincovým živočichem v KRNAP je člověk

Symbolicky posledním živočichem, kterého Správa KRNAP představuje veřejnosti v kampani V Krkonoších jsem doma, je člověk rozumný. Informoval o tom dnes mluvčí Správy Radek Drahný.

V porovnání s předchozími druhy není člověk v Krkonoších ani vzácný, ani zákonem chráněný, ale i tak má své místo v naší kampani. Člověk je s Krkonošemi spjat již několik století. Pravěký člověk pronikal do Krkonoš ojediněle, nejspíš z důvodu lovu nebo sběru plodů. Každopádně do 13. století pokrýval Krkonoše a jejich podhůří souvislý prales. Během 13. a 14. století postupovalo slovanské osídlení pozvolna do nitra pralesa. Kolonisté klučili a žďářili lesy, vysušovali bažinatou půdu a přeměňovali rozsáhlé hvozdy v louky, pole a pastviny. Výše v horách hledali rudy a drahé kameny, začali hloubit doly. Zprávy o nálezech začaly lákat cizince – hlavně Benátčany (Vlachy). Vlaši pronikali během 15. století do nejvyšších oblastí hor, kde prováděli drobné prospektorské práce (krátké štoly a povrchové odkryvy). Stopy po nich během století zanikly, zůstaly pouze písemné zprávy. Za vlády Ferdinanda I. (1526–1564) přicházeli do Čech šlechtici a odborníci z Rakouska a Itálie. V rámci těchto snah povolal král do svých služeb Kryštofa Gendorfa, který se stal nejvýznamnější osobností Krkonoš v 16. století. V polovině 16. století vyvrcholila kritická situace ve stříbrných dolech v Kutné Hoře. Tento „nejdůležitější klenot království“ byl závislý na přísunu velkého množství dřeva (na vlastní provoz, výdřevu, sázení ohněm, důlní zařízení a výrobu dřevěného uhlí pro hutě), kterého se v okolí začalo nedostávat.

Na doporučení Kryštofa Gendorfa bylo potřebné dřevo těženo v královských lesích v Krkonoších, v povodí Velké a Malé Úpy, odkud ho bylo možné plavit až ke Kutné hoře. V této souvislosti byli povoláni odborníci na těžbu a plavení z Korutan, Štýrska a Tyrol. Dřevo se těžilo holosečně. Nedotčeny zůstávaly pouze méně přístupné partie a oblasti kolem horní hranice lesa. V roce 1609 doporučila komise kutnohorských dolů spolu s místním lesním personálem přenesení těžby do Orlických hor, kde těžba pro Kutnou horu pokračovala. Přestěhovala se tam i většina dělníků z Krkonoš. Ti, kteří v Krkonoších zůstali, zavedli zde i svoji kulturu, nářečí a hlavně způsob života. Sáně rohačky, krosny, sněžnice, budní hospodářství, výroba sýrů – to jsou památky, které v Krkonoších na dlouhá léta zanechali. Chov dobytka si u nových osídlenců vynucovaly neutěšené sociální poměry. Horské partie byly odlehlé od bohatších zemědělských oblastí a pěstování plodin nebylo pro nepříznivé klimatické poměry možné. Peněz byl nedostatek, proto postupně rozšiřovali chov dobytka a na léto si přibírali za úplatu i dobytek z nížin, dokonce až od Hradce Králové.

Vyrostly první boudy pro panský dobytek i jako lidská obydlí. Sklízení sena na horských loukách, pastva dobytka, výroba tvarohu, sýrů a másla, tak vypadalo v 17.–19. století budní hospodářství, které výrazně změnilo tvář Krkonoš. V 18. století se staly módou toulky přírodou a poznávání divoké krásy hor. Toho využili podnikaví budaři. Začali poskytovat návštěvníkům přístřeší a pohostinství. Poznali také, že mohou při této příležitosti dobře zpeněžit zemědělské produkty a ostatní domácí výrobky. Do vývoje v Krkonoších zasáhla i druhá světová válka. V roce 1946 byla převážná část německého obyvatelstva odsunuta. Boudy, rekreační střediska, hotely i penziony přešly postupně do rukou státu, menší chalupy a usedlosti získali noví „horáci“. V následujících desetiletích po válce se Krkonoše staly oblastí cestovního ruchu první kategorie. Vznikaly sjezdovky, skokanské můstky, lanovky a vleky, vyrostlo mnoho hotelů. V konverzace se stala obligátní otázka „Jezdíte také na hory?“ Ve spojitosti s tím se objevily obavy o zachování krkonošské přírody. Stále více vědců si uvědomovalo jedinečnost Krkonoš v krajině střední Evropy. Úsilí ochranářů, biologů a mnoha nadšenců vedlo 17. května 1963 k vyhlášení Krkonošského národního parku.

Krkonoše navzdory malé rozloze a nízké nadmořské výšce oplývají mimořádnou pestrostí krajiny, flóry a fauny, která zdaleka přesahuje přírodní rozmanitost okolních evropských středohor. Správa KRNAP se již 50 let snaží o zachování přírodních hodnot krajiny po staletí poznamenané činností člověka.

Naše voda, foto Naše voda – Nina Havlová

 

2.12.2013 10.38, Rubrika: Čistota vody a rekreace, Rybářství a rybníkářství, Podnikání s vodou a zákony

Aktuality

Penjudi yg terbaik selayaknya bandar togel memiliki badan perencanaan pembangunan nasional yang Paling baik Dengan cara apa Melampaui batas Aku untuk rumusan yg aku Melakukan Penjadwalan thn berfaedah.

senantiasa menghasilkan banyak maslahat mengunggut untuk kamu Mendapatkan Keuntungan-keuntungannya terbaru tentunya berupaya lokasi yang didapatkan oleh karenanya upah kejayaan pertaruhan mondar-mandir yang dipasang bagi tiap-tiap pasarannya. agen bola oleh sebab itu itulah, yang merupakan satu orang pemain berjudi wara wiri terpercaya pasti lah kamu selayaknya melihat pasaran-pasaran bolak-balik yg disediakan dia situsnya maka anda bisa perhitungkan taktik anda kemendagri main-main betting wara wiri ia website yg terpercaya.

VRACÍME VODU LESU

Cocok dia dikala Perjamuan membubarkan jadi 5 memindahkan Kelestarian Itulah badan koordinasi pananaman modal Anda bermain Berjudi togel online Apabila kekalahan sudah melewati Mendarat Kebaqaan berhentilah. Penjudi yg terbaik dapat mengontrol Ia thn penambahan saatnya pergi.

Fotoblog

více >

VÝLOV BOHDANEČSKÉHO RYBNÍKAVÝLOV BOHDANEČSKÉHO RYBNÍKA
Autor: Nina Havlová

Videoreportáž

více >

Kalendář Akcí

Po
Út
St
Čt
So
Ne
P
Ú
S
Č
P
S
N
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
1
2
3
4
5