Výsledky monitoringu prováděné Českým hydrometeorologickým ústavem i laboratorní analýzy státních podniků Povodí opakovaně prokazují výskyt pesticidů v povrchových i podzemních vodách. Jejich vliv na člověka, hospodářská zvířata i přírodu je nyní předmětem mezinárodního výzkumu, i za účasti ČR.

V září byl zahájen rozsáhlý mezinárodní výzkumný projekt SPRINT financovaný Programem EU pro výzkum a inovace Horizon 2020 (SPRINT: Sustainable Plant Protection Transition – A Global Health Approach; www.sprint-h2020.eu; grant 862568).

V České republice jej řeší tým prof. Jakuba Hofmana z centra RECETOX na Masarykově univerzitě. Cílem projektu je vyvinout a validovat komplexní metodiku, která umožní zhodnotit, jaká je expozice evropské populace a ekosystémů směsím pesticidů a jaká jsou rizika pro lidské zdraví, hospodářská zvířata, plodiny a ekosystémové služby. Důraz je na integraci těchto různých vlivů do jednoho „celistvého zdraví“ (global health).

Další zásadní úrovní integrace bude propojení zdravotních a environmentálních aspektů s agronomickými a socio-ekonomickými v analýze nákladů a přínosů. Těmito nástroji SPRINT vyhodnotí výskyt a rizika pesticidů v Evropě, srovná konvenční a ekologické zemědělství a bude identifikovat vhodné cesty přechodu k udržitelnějšímu používání POR s minimálními dopady na zdraví a životní prostředí při zachování ekonomické rentability a konkurenceschopnosti zemědělství. Takové integrované a mezioborové nástroje jsou nutně potřeba při účinnější implementaci a vyhodnocování legislativ (směrnice 2009/128/EC o udržitelném používání POR), strategií (Farm to Fork) či politik (společná zemědělská politika EU). SPRINT také bude identifikovat bariéry, které přechodu k udržitelnějšímu používání přípravků na ochranu rostlin (POR) brání, a ve spolupráci se zemědělci hledat, jak je odstranit.

Zásadní součástí projektu jsou případové studie, které proběhnou v roce 2021 v deseti evropských zemích a v Argentině, které vyhodnotí, jaká je expozice pesticidům u lidí, hospodářských zvířat a ekosystémů a jaká rizika s tím mohou být spojená. Design všech studií je stejný, ale každá se zaměří na nějakou jinou typickou plodinu. V ČR to jsou olejniny. Ve studiích bude srovnávána situace na rodinných farmách v ekologickém a konvenčním zemědělství, muži a ženy farmařící a nefarmařící, žijící blízko či daleko od polí. K tomuto účelu bude sledováno rozsáhlé množství parametrů, zejména rezidua pesticidů v lidech, zvířatech, domácím prachu, půdě, vodě, ovzduší, plodinách, žížalách atd. Budou zjišťovány zdravotní ukazatele, výnos a kvalita plodin, stav půdy, necílových organismů, opylovačů apod. K tomu budou dotazníková šetření o zdravotním stavu, životním stylu, agro-ekonomice farmy a používání POR. Všechna data budou vyhodnocena s cílem propojit data o hospodaření a používání POR s výsledky výskytu reziduí v prostředí a expozicí organismů a odhadnout možné vlivy a rizika, zdravotní, environmentální i ekonomická. Poté budou navrženy a diskutovány inovativní postupy směrem k environmentální i ekonomické udržitelnosti. Co do rozsahu a zaměření se jedná v ČR o zcela unikátní studii výskytu a dopadů pesticidů. Více informací o studii lze nalézt na stránce www.recetox.muni.cz/sprint.

Bez farmářů ochotných se zapojit do studie a dalších zainteresovaných stran jako je ASZ, Pro-Bio, SPZO či MZe si lze těžko představit smysluplné a prakticky využitelné výstupy. Projekt SPRINT chce vnímat skutečné potřeby zemědělců a vtáhnout je jako rovnocenné partnery do aktivního dialogu při hledání inovativních řešení. Jen tak lze vyvažovat všechny aspekty – zdraví a výnos plodin, zdraví lidí a prostředí, ekonomiku. Pro studii v ČR bude potřeba spolupráce dvaceti farem pěstujících olejniny konvenčně respektive ekologicky. Dalšími skupinami budou ještě tzv. sousedé, kteří žijí blízko polí, a pak účastníci žijící zcela mimo zemědělské oblasti.

Přínosem pro zapojené účastníky bude zejména to, že získají jinak nedostupné a zajímavé informace o tom, jakým pesticidům jsou vystaveni oni, jejich farmy a okolní prostředí, jaká možná rizika z toho mohou plynout a jaká preventivní opatření připadají v úvahu. Pro farmy bude jistě zajímavá komplexní analýza nákladů a přínosů používání POR se zahrnutím nejen ekonomických, ale i environmentálních a zdravotních aspektů, či představení a diskuse možností přechodu k environmentálně a ekonomicky udržitelnějšímu používání POR. Za účast v projektu je v plánu i drobná odměna jako symbolické vyjádření to, že si vážíme času zapojených farmářů, tedy časově velmi zaneprázdněných lidí.

Autor: Jakub Hofman, Masarykova univerzita, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová