Nadace Partnerství oceňuje návrh Strategie biodiverzity EU, který 20. května přijala Evropská komise. Poukazuje na to ve své dnešní tiskové zprávě.

„Jedná se o obrovskou příležitost pro Českou republiku, která se dlouhodobě potýká s úbytkem biodiverzity, například ptactva, s masivní erozí zemědělské půdy i její degradací. Investice do posílení přírodních prvků v zemědělské krajině, včetně výsadby stromů, pomůže naší ekonomice, zdraví krajiny a ve svém důsledku i zdraví nás všech,“ komentuje návrh komise Miroslav Kundrata, ředitel pro strategický rozvoj Nadace Partnerství.

Nadace Partnerství se dlouhodobě zabývá prosazováním programů, které cílí právě na posílení přírodních prvků v zemědělské krajině u nás i v Evropě. Společně s Ministerstvem životního prostředí stojí za celonárodní iniciativou Sázíme budoucnost, které si stanovila ambiciózní cíl vysadit 10 milionů stromů do české krajiny a měst – symbolicky za každého občana jeden. „Aktuálně připravujeme rozšíření této iniciativy do dalších evropských zemí, což by mohlo pomoci naplnit cíle Evropské komise zveřejněné ve strategii,“ dodává Kundrata. Nadace Partnerství tímto záměrem navazuje na úspěšnou anketu Evropský strom roku, kterou se z původně českého nápadu podařilo během deseti let rozšířit do šestnácti zemí Evropy.

Příklady dobré praxe v oblasti podpory přírodních prvků v krajině sbírá a zveřejňuje Nadace Partnerství v rámci soutěže Adapterra Awards. Do letošního klání o nejlepší projekt se aktuálně přihlásilo 78 realizací z celé České republiky. Jde o obnovení mokřadů, výsadbu remízků a další zeleně v krajině, které brání erozi půdy, zvyšuje biodiverzitu a pomáhají zadržet vodu a účinně čelit suchu. Ty nejlepší projekty se stanou inspirativními příklady pro další investice v české krajině a sídlech.

Za velmi důležitý považuje Nadace Partnerství také evropský cíl, aby 25 % zemědělské půdy bylo do roku 2030 obhospodařováno v režimu ekologického zemědělství. „Dalším problémem je též vysoká spotřeba pesticidů. To se podepisuje na degradaci půdy – nízkém obsahu organické hmoty, výrazném utužení půdy a ztrátě její schopnosti zadržovat vodu,“ uzavírá Kundrata.

• Početnost populací ptáků zemědělské krajiny se od roku 1982 snížila o 33,5 %.
• Spotřeba minerálních hnojiv v ČR je s téměř 120 kg na hektar třetí nejvyšší v Evropě, v případě dusíkatých hnojiv dokonce druhá nejvyšší.
• 79,6 % evropsky významných stanovišť v ČR se nachází ve stavu nedostatečném či nepříznivém.
• V Česku je ekologickým způsobem zemědělství obděláváno pouze 13 % zemědělské půdy. Orná půda tvoří v režimu ekologického zemědělství navíc pouze 15 %, travní porosty naopak přes 80 %.
• Více detailů poskytne Zpráva o životním prostředí České republiky.

Zdroj: Nadace Partnerství, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová