Každý rok v Česku zahynou statisíce ptáků kvůli nástrahám, které jim do cesty postavil člověk. Narážejí do skleněných ploch, hynou po střetech s dopravními prostředky nebo elektrickým vedením, stávají se oběťmi koček či ptačí kriminality.

Přesnější data o jednotlivých příčinách úhynů způsobených člověkem však v tuzemsku stále chybí. Česká společnost ornitologická (ČSO) proto spouští nový program občanské vědy Ptačí pasti, který má za cíl tyto příčiny důkladně zmapovat. Zapojit se do něj může úplně každý – nálezy uhynulých nebo zraněných ptáků mohou lidé hlásit prostřednictvím jednoduchých online formulářů na webu https://cso.cz/pasti.

Každý rok u nás statisíce ptáků hynou způsoby, za nimiž přímo či nepřímo stojí člověk. Mnohým z těchto úhynů by přitom bylo možné poměrně snadno zabránit. „K tomu ale potřebujeme vědět, kde a proč se ptáci zabíjejí. Takové údaje nám zatím chybí. Právě proto spouštíme program Ptačí pasti,“ říká Alena Klvaňová, vedoucí oddělení výzkumu a monitoringu ČSO.

Klíčovou roli v programu hraje veřejnost. „Lidé nám mohou pomoci nasbírat množství dat, které bychom jinak neměli šanci získat,“ vysvětluje Klvaňová. „Díky tomu budeme moci zjistit, kolik ptáků hyne v důsledku jednotlivých hrozeb, které příčiny úhynů jsou nejčastější, jaké druhy postihují nejvíce a která místa jsou pro ptáky nejnebezpečnější. Získané údaje nám také pomohou lépe porozumět faktorům, které tyto úhyny ovlivňují.“  Na webu https://cso.cz/pasti mohou lidé hlásit úhyny ptáků pomocí jednoduchých formulářů.

Nový program navazuje na dosavadní sběr údajů prostřednictvím faunistické databáze Avif (birds.cz), nově je však navržen tak, aby bylo zapojení co nejsnazší i pro širokou veřejnost. „K odeslání záznamu není potřeba registrace a hlášení lze vyplnit přímo v terénu během několika sekund. Čím více lidí se do mapování zapojí, tím přesnější obrázek o rozsahu problému získáme,“ říká Filip Tuháček, koordinátor programů občanské vědy ČSO.

Mezi sledované příčiny úhynů patří kolize s dopravními prostředky, úrazy ptáků elektrickým proudem na linkách vysokého napětí, nárazy do skel, predace kočkou domácí nebo ptačí kriminalita, která zahrnuje různé druhy vědomého pronásledování a zabíjení ptáků člověkem. „Zajímají nás také ptačí choroby, které se mohou snáze šířit například kvůli častějšímu kontaktu ptáků na krmítkách, i další typy nástrah, jako jsou lepové pasti nebo různé sítě chránící ovocné keře či provázky, do nichž se mohou ptáci zamotat,” říká Tuháček.

Riziko pro ptáky představují také technické pasti – nádrže s vodou, bazény a sudy, ve kterých se ptáci mohou utopit, nebo nezabezpečené komíny, okapy a další duté prostory, ze kterých se nedokážou sami dostat. „To jsou typy pastí, ve kterých často hynou ptáci hnízdící v dutinách, ale například i silně ohrožené sovy pálené nebo kriticky ohrožení sýčci obecní. Ptačí pasti ohrožují všechny ptáky, ale největší dopad mohou mít právě na málo početné ptačí druhy,” upozorňuje Tuháček.

Některé příčiny, jako například nárazy ptáků do skel nebo úmyslné pronásledování ptáků, ČSO dlouhodobě monitoruje. „O jiných, neméně významných příčinách úhynů, však máme zatím jen velmi málo údajů. Například pokud jde o počet ptáků usmrcených ročně na silnicích nebo domácími kočkami. Přitom víme, že se jedná o vážný problém – odhady pro celou Evropu hovoří až o 194 milionech ptáků ročně usmrcených silniční dopravou a o stovkách milionů ptáků ročně zabitých kočkami,“ říká Tuháček.

Kromě shromažďování potřebných údajů je cílem programu také poskytnout lidem konkrétní doporučení, jak úhynům ptáků co nejlépe předcházet. „Už teď například funguje spolupráce na zabezpečování nebezpečných prosklených zastávek hromadné dopravy nebo sloupů elektrického vedení. Větší množství dat by mohlo pomoci vytipovat nové rizikové úseky nebo konkrétní zastávky,“ sděluje Klvaňová.

Do zabezpečení některých typů pastí se mohou lidé pustit sami ve svém okolí.  „Dlouhodobě například vyzýváme k zabezpečení velkých prosklených nebo zrcadlících se ploch. Okna či zimní zahrady lze jednoduše polepit samolepkami, což zvládne každý z nás. Stejně tak lze snadno zabezpečit nádrže s vodou, bazény nebo duté prostory, jako jsou různé roury nebo okapy,“ vyzývá Tuháček.

Návod na zabezpečení skel: birdlife.cz/jak-pomoci/

Návod na zabezpečení technických pastí: birdlife.cz/odstranujte-technicke-pasti/

Jak se zapojit?

Zapojit se je snadné. Pokud lidé najdou zraněného, uhynulého nebo nemocného ptáka, stačí vyplnit příslušný formulář na rozcestníku https://cso.cz/pasti, uvést základní informace o nálezu a pokud možno přiložit fotografie ptáka i pasti. „Uvítáme nejen nová, ale i starší pozorování, pokud je známé místo a okolnosti nálezu. Každý záznam pomůže lépe pochopit, jaké překážky a nástrahy ptáci v české krajině potkávají,” říká Tuháček.

Doporučujeme uložit si do mobilu číslo na nejbližší záchrannou stanici, kterou lze v případě nálezu zraněného ptáka kontaktovat. Kontakty jsou na zvirevnouzi.cz nebo lze využít stejnojmennou mobilní aplikaci.

Všechna zaznamenaná místa nálezů se budou průběžně zobrazovat na interaktivní mapě. „Lidé tak uvidí, kde se v jejich okolí nejčastěji ptáci zraňují nebo hynou, a budou moci na tato místa zaměřit pozornost – a to nejen při monitorování mortality, ale i při odstraňování ptačích pastí,” dodává Tuháček.

Zdroj a náhled webové stránky: ČSO