8.1.2017 11.49, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Voda a naše peněženka, Podnikání s vodou a zákony, Vodovody a kanalizace, Statistiky a kauzy
Proč mají některé země levnější cenu vody než naše země?
Rozsáhlý komentář ředitele Sdružení vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) Oldřicha Vlasáka zejména k záměrům novely vodního zákona vyšel v posledním čísle měsíčníku Vodní hospodářství. Portál Naše voda přináší druhou ukázku z tohoto článku.
Ta přináší odpověď na často zmiňované tvrzení, podle kterého je v ČR voda dražší než v Izraeli. Podle Vlasáka je ovšem nutné konstatovat, že taková formulace problému opět svědčí o zcela základní neznalosti oboru a používání čistě účelových argumentů a dále uvádí:
Ano, pro Izrael je vodní hospodářství zcela klíčové pro přežití a i z tohoto důvodu recykluje více jak 70 % odpadních vod, které využívá pro zavlažování v zemědělství. Celý vodohospodářský obor je v Izraeli přísně regulován a stát přímo financuje různou formou cca 50 % investičních nákladů oboru – např. státní firma Mekorot, která zajišťuje centrálně výrobu a distribuci vody, není schopna pokrývat z vybraných plateb investiční potřeby a stát ji tak každoročně významně dotuje i přesto, že má regulatorními vzorci garantované nárůsty cen a např. v roce 2010 jí bylo umožněno jednorázově zvýšit ceny o 25 %. Izrael také šikovně přenáší část investic oboru na soukromý sektor – přestože je 70 % vody vyráběno z kvalitní povrchové vody Genezaretského jezera, všechny nové odsolovací úpravny vod, které pokrývají 30 % spotřeby, jsou financovány soukromými společnostmi a bankami. Vzniklé investiční náklady jsou po dobu dlouhodobých kontraktů s těmito firmami hrazeny společností Mekorot ve formě cen za vyrobenou vodu a stát či Mekorot se tak nemusí zadlužovat. Ve vodárenství je efektivně využit PPP model, který je právě v tomto oboru v ČR v posledních letech potlačován.
Je nutné zmínit i to, že v rámci politického programu také po letech růstů cen vodného Izraelská vláda opravdu nedávno rozhodla o snížení cen vodného a stočného. Ovšem druhou stranou této informace je to, že výpadky příjmů místních vodáren kompenzuje vláda dotacemi a bylo přijato též 0 % DPH na vodné a stočné. Nad tento rámec Izrael dále hledá cesty, jak vodárenským společnostem snižovat náklady, a nedávno tak přijal opatření k snižování nepřímých daní. Další klasický omyl v případě Izraele je cena za 1 m3 vody. Izrael totiž aplikuje blokové tarify, takže první 3,5 m3 vody na osobu a měsíc je domácnosti dodáváno za 50 Kč/m3, ovšem nad tento limit je cena již 80 Kč/m3. Při porovnávání cen vody je ovšem nutné vzít do úvahy i rozdílnou spotřebu vody v jednotlivých zemích. Zatímco v ČR v roce 2014 činila průměrná spotřeba pitné vody v domácnostech 87,3 litr/osoba/den, v Izraeli průměrná spotřeba pitné vody v domácnostech v roce 2009 se pohybovala v rozmezí 126–164 litr/osoba/den. Pokud vezmeme do úvahy skutečnost, že naprostá většina nákladů při výrobě a distribuci pitné vody a odvádění a čištění odpadních vod má fixní charakter, hraje průměrná spotřeba vody zásadní úlohu při určování konečné ceny za m3, ze které vzniká celková platba za službu, pohybující se v Izraeli za jednu domácnost vysoce nad průměrem ČR, a to i přesto, že stát, jak bylo výše uvedeno, různými cestami cenu dotuje. Z uvedeného je patrné, že porovnávání cen vody v jednotlivých státech je mnohem komplexnější a neodborné využití údajů právě z Izraele naopak odhaluje skutečný stav věci.
I přesto opravdu existují státy, kde voda je levnější. Například v Indii se regionální vlády rozhodly v několika případech zajistit cenově dostupnou vodu pro místní populaci. I díky investicím soukromých společností je tak cena pro konečného spotřebitele v konkrétních případech 4 Kč/m3. Je to ovšem čistě politické rozhodnutí a cena za vodné (bez stočného) představuje cca 10–20 % z celkových nákladů odpisů z výstavby a provozu veřejných vodovodů! Můžeme zmínit také Itálii. Opravdu nalezneme konkrétní lokality, kde je vodné a stočné pod úrovní v ČR. Má to své ale – stát nezpoplatňuje odběry vod, DPH na vodné a stočné je o 50 % nižší než v ČR, v cenách je maximálně 1/3 prostředků průměrné částky na obnovu majetku v ČR a hlavně opět je ve hře fixní složka cen a také blokový tarif. Např. společnost AcquaNuovo u Benátek tak má na první pohled opravdu směšnou platbu za 1 m3 vody, nicméně roční fixní poplatek pro běžnou rodinu za odběr pitné vody a vypouštění odpadních vod představuje 1 150 Kč a rozdíl mezi cenou za odběr prvních 30 m3 vody a dalším „blokem“ odběru nad 30 m3 je 700 %. Podnikatelům je pak např. účtována fixní sazba 10násobná, než rodinám. Proto je vždy potřeba ptát se, jaká je celková struktura cen za vodu v dané zemi, zda jsou do této ceny plně promítnuty náklady na úpravy vody pitné, čištění odpadních vod, opravy a obnovy infrastruktury. Jinak takováto srovnání cen vody nikdy nebudou objektivní a budou mít spíše charakter srovnávání nesrovnatelného.
SOVAK ČR se nebrání širší diskusi nad otázkou výše plateb za vodné a stočné, náklady spojenými s výrobou a distribucí pitné vody a odváděním a čištěním odpadních vod, jakož i dlouhodobou udržitelností nastaveného systému. Tato debata by však měla probíhat věcně, na základě ověřených údajů a podkladů, nikoliv na základě neověřených dohadů či nepodložených tvrzení.
Celý článek na http://vodnihospodarstvi.cz/kvuli-ochrane-podzemni-vody/
Naše voda, ilustrační foto (mrtvé moře – Izrael) Naše voda – Petr Havel
8.1.2017 11.49, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Voda a naše peněženka, Podnikání s vodou a zákony, Vodovody a kanalizace, Statistiky a kauzy
Aktuality
Pro veřejnost se v pátek otevře vodní dílo Jirkov
Akt. 28.3.2024 12.41Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Vodovody a kanalizace, Přehrady a vodní díla