Nový vědecký článek v časopise Journal of Forest Science zkoumá, jak různá intenzita probírek ovlivňuje růst a stabilitu smrkových porostů v podmínkách měnícího se klimatu.

Analýza dat z dlouhodobých pěstebních experimentů ukazuje, že probírky mohou významně zvýšit produkci i odolnost smrku, avšak jejich vliv závisí na stanovištních podmínkách. Studie přináší důležité poznatky pro adaptivní hospodaření se smrkem, který je navzdory kůrovcové kalamitě jednou z hlavních dřevin středoevropského lesního hospodářství.

Autoři využili data ze tří sérií dlouhodobých výzkumných ploch (Blaník, Tetřeví Boudy, Železná Ruda), kde byly v průběhu jejich vývoje aplikovány probírky různé intenzity. Pomocí dendrochronologických analýz letokruhů a výpočtu indexů odolnosti (rezistence, rezilience, zotavení, průměrné snížení relativního růstu) hodnotili, jak jednotlivé pěstební varianty ovlivnily růst stromů a reakci porostů na klimatické extrémy.

Výsledky ukázaly, že mírné probírky vedly ke zvýšení produkce a zlepšení růstové stability, zatímco silné probírky měly na podmáčeném stanovišti negativní vliv. Celkově se ukázalo, že klíčovou roli hraje samotné stanoviště. Jeho vliv na růst a odolnost byl významnější než rozdíl mezi intenzitou zásahu. To znamená, že jednotný recept na hospodaření neexistuje; vhodná intenzita probírky musí být přizpůsobena místním podmínkám.

Doporučení pro praxi

Mírné probírky mohou podpořit produktivitu i odolnost smrkových monokultur vůči klimatickým extrémům.

Silné probírky mohou být na podmáčených stanovištích rizikové a snižovat růstovou stabilitu.

Při plánování zásahů je nutné zohlednit specifické stanovištní podmínky, protože univerzální postup neexistuje.

Dendrochronologické analýzy a indexy odolnosti představují účinný nástroj pro hodnocení dopadů pěstebních opatření.

Adaptivní hospodaření vyžaduje dlouhodobé sledování, experimenty a flexibilní přizpůsobování postupů.

Studie potvrzuje, že cílené a citlivě volené probírky mohou zvýšit odolnost smrkových monokultur a podpořit jejich stabilitu v měnícím se klimatu. Klíčem je přizpůsobení intenzity zásahu stanovištním podmínkám a dlouhodobé sledování vývoje porostů. Tyto poznatky poskytují cenný základ pro adaptivní lesnické strategie ve střední Evropě.

Článek „Modulating Norway spruce growth and resilience through thinning intensity under climate change conditions“ je v původním znění ke stažení zde: https://doi.org/10.17221/55/2025-JFS

VÚLHM, foto (smrk na Velkém Blaníku): Jan Řezáč