Olomoučtí přírodovědci instalovali v Litovelském Pomoraví senzory, které budou zaznamenávat populaci komárů. Přemnožený hmyz každoročně obtěžuje obyvatele měst a obcí v okolí této chráněné krajinné oblasti. Odborníci z olomoucké přírodovědecké fakulty senzory instalovali ve vybraných tůních lužního lesa mezi Olomoucí a Řimicemi. Samosprávy díky čidlům získají na dálku údaje, podle kterých se rozhodnou, zda je v tůních nutné aplikovat postřik cíleně hubící komáří larvy, informovali ČTK zástupci fakulty.

Senzorové sety umístěné v tůních budou poskytovat informace například o teplotě vody, vzduchu či okolní půdy. Teplota vody patří mezi důležité ukazatele, které mají vliv na vývoj larev. „Primárním sledovaným parametrem je informace o aktuálním zaplavení jednotlivých tůní, kterou získáváme pomocí dat z ultrazvukového čidla. Pracovníci samospráv, kteří mají monitoring tůní na starost, se pomocí následné vizualizace údajů z jednotlivých čidel ve webovém prostředí mohou v koordinaci s terénními pracovníky kvalifikovaně rozhodovat o případném postřiku,“ uvedl Jan Brus z katedry geoinformatiky.

Senzory budou v tůních Litovelského Pomoraví pracovat po dobu několika let bez nutnosti lidské obsluhy. Získané údaje v kombinaci s informacemi o skutečném líhnutí larev následně pomohou odborníkům vytvořit základ pro model predikující vývoj populace komárů. „Jako vstupní data do modelu budou vstupovat i digitální 3D modely území získané plošným leteckým laserovým skenováním a velmi detailní modely jednotlivých líhnišť, které získáme skenováním z dronu. V kombinaci s údaji o počasí a daty ze senzorů by měl být budovaný model schopen predikovat i budoucí vývoj zaplavení jednotlivých tůní,“ doplnil Jakub Miřijovský z katedry geoinformatiky.

V terénu se pracovníci měst a obcí nyní zaměří jen na monitoring aktuálního stavu líhnutí a početnosti komárů. Nově jim v tom pomáhá mobilní aplikace. Do ní při monitoringu zadávají počty larev ve stanoveném objemu vody nebo zapisují údaje o poměru vývojových stadií larev. Tyto informace jsou hned po měření nahrávány na server a následně vizualizovány v podobě mapové aplikace. Zástupci obcí tak mohou být informování o stavu jednotlivých tůní a mnohem lépe plánovat a koordinovat aplikaci přípravku, dodal Brus. V případě povodní budou na územích mimo lužní les postřiky prováděny i z dronů.

Litovelské Pomoraví sužuje vysoká aktivita komárů na začátku jara. Chráněná krajinná oblast se totiž rozkládá podél řeky Moravy a místní početné vodní a mokřadní ekosystémy jsou pro líhnutí komárů ideálním místem. Riziko přemnožení komárů podle odborníků v posledních letech navíc zvyšuje klimatická změna.

Zdroj: ČTK, ilustračníé foto: wikimedia commons, James Gathany