Podle Vlčkové pozemky povodí zatím kromě obce neprodal jen jeden soukromý vlastník. „Ten s námi nyní vůbec nekomunikuje,“ řekla. Dodala, že zatím nelze přesněji určit, kdy společnost začne pozemky vyvlastňovat. „S ohledem na to, že obec napadá všechny rozhodnutí, řízení se může protáhnout,“ uvedla mluvčí státního podniku.

Společnost nyní pracuje na dokumentaci pro územní řízení, která zahrnuje například stanoviska orgánů státní správy. „Žádost o územní rozhodnutí bude odeslána koncem roku 2017 na Městský úřad v Krnově. Po výběrovém řízení na projektanta se pak bude připravovat dokumentace pro stavební povolení,“ řekl investiční ředitel podniku Povodí Odry Miroslav Janoviak.

Dodal, že vzhledem k tomu, že se vodní dílo Nové Heřminovy buduje jako veřejně prospěšná stavba, ve chvíli, kdy bude vydáno pravomocné územní rozhodnutí, může být přistoupeno k vyvlastnění dosud nevykoupených pozemků. „Po dokončení procesu vyvlastnění bude zahájeno stavební řízení současně s vypracováním dokumentace pro provádění stavby. Následovat by mělo vydání stavebního povolení, vypracování zadávací dokumentace pro výběrové řízení na zhotovitele stavby, samotné výběrové řízení na zhotovitele a poté již realizace stavby,“ vyjmenoval.

Původně se předpokládalo, že se nádrž začne stavět v roce 2020, to ale podle technického ředitele Povodí Odry Petra Březiny není reálné. Vláda investorovi uložila, aby nejdříve postavil obchvat. „Proces přípravy a výstavby komunikace zabere pět let,“ řekl ČTK Březina.

Stavba si žádá demolici 33 obytných a rekreačních staveb a čtyř zemědělských areálů. Ministerstvo zemědělství předpokládá náklady téměř osm miliard korun. Za ně by měly být postaveny přehrada a nová silnice, cena ale zahrnuje i další úpravy celého koryta řeky. Výstavba nádrže se řeší již desítky let. Aktuální se znovu stala po katastrofálních povodních na Moravě a ve Slezsku v roce 1997. Vláda nakonec vybrala menší variantu přehrady.

Zdroj: ČTK, vizualizace POD