Záslužné aktivity děčínského Spolku Aquarius -Vodnář (SAV) v oblasti vodního hospodářství a vodní dopravy registrují stále více i představitelé exekutivy, například Ministerstvo dopravy. To umožnilo SAV zpracování připomínek ke stávající Koncepci vodní dopravy v ČR (KVD), a tyto připomínky nyní prezentujeme i čtenářům portálu Naše voda.

Podle SAV má charakteristika nové KVD umožnit reakce na neustále složitější situaci (hydro-meteorolog; geopolitická, ekonomická aj.). „Potřebné propojení zájmů relevantních sfér, rezortů, kompetencí pro využití přírodě blízkých i technických opatření…“ by proto mělo být výchozí směrovkou. Tím se KVD nezpronevěřuje hranicím kompetencí MD, naopak ukazuje, jak s podmínkami pro lodní provoz neignoruje další celospolečenské potřeby a možnosti synergie potřeb povodí a činností v něm. Z úvodního popisu bude i v dalších, specifických bodech, zřejmý prioritní význam, opírající se o komplexnost potenciálů pomáhat množství rostoucích nároků. „Multifunkčně koncipovaná KVD a s ní infrastruktura – vnitrozemské vodní cesty, přístavy a další příslušenství, mohou a mají dát jedinečný nástroj, dlouhodobě neuchopený, odpovídající pomoci globálním tématům.“

Celospolečensky také deklarujme, že „Renezance vnitrozemské vodní dopravy ČR je podmíněna adekvátní a spolehlivou infrastruktury vnitrozemské plavby, zvýšenou podporou a prestiží výchovy nových pracovníků i modernizací lodí, loděnic, překladišť a přístavů. Spolu s navyšováním jejich počtu, představuje doposud neuplatněné potenciály, mezi nimiž je i přínos environmentální, vodohospodářský a z nich plynoucí ostatní – staré i nové problematiky.“ Návaznost na parlamentní ad. orgány by tím měla být avizována, usnadněna.

Proto si dovolujeme navrhnout k závěru B2 Obsahové zaměření (osnova)

„…Významnou součástí je zajištění výkonné infrastruktury vodních cest s minimálním dopadem na vodní ekosystémy, včetně financování, posílení mezinárodní spolupráce a snižování vlivu provozu na životní prostředí s ohledem na klimatické změny.“ Snad výstižnější variantu:

„Významnou součástí je zajištění výkonné infrastruktury vodních cest v rámci nutnosti zlepšení vodních poměrů. Teprve spolehlivá plavební infrastruktura naplňuje synergie s adekvátní ochranou podzemních i povrchových vodních bilancí (příklad využití u nás – plavební kanál Vraňany – Hořín). Požadavek minimalizací dopadu na vodní ekosystémy tak vzhledem k cíli – optimalizace vodnosti vodního útvaru, přechází v potenciál zlepšení, kdy finální odtok i krajina kolem dokáže zásadně lépe odolávat extremitám počasí a přispívat k jejich mírnění. I za sucha, vodou zabezpečená vodní cesta plní dopravní funkci, zároveň lépe chladí atmosféru, podporuje malé vodní cykly, revitalizace i VH, než vodně skomírající. „Ohledům lodního a přístavního provozu na životní prostředí a klimatické změny, využití multifunkčních potenciálů, odpovídá potřebné financování, posílení mezirezortních i mezinárodních spoluprací.“

B.3 Charakter

„Koncepce vodní dopravy pro období 2026-2035 má vytvořit komplexní strategický rámec pro rozvoj vnitrozemské vodní dopravy v České republice, který reflektuje potřeby českého hospodářství i globální téma, smluvní mezinárodní vztahy, závazky plynoucí z členství v Evropské unii a posiluje snahy o dosažení klimatických cílů.“

B4: Zdůvodnění potřeby pořízení

„Vodní doprava je v tomto kontextu vnímána jako jeden z druhů dopravy s potenciálem přispět k naplňování klimatických a environmentálních cílů, zejména v oblasti přepravy objemných a těžkých nákladů.

Doplnění: „Vodní doprava je v tomto kontextu vnímána jako druh dopravy s jedinečným potenciálem přispět k naplňování klimatických a environmentálních cílů. Je jediným dopravním módem, opřeným o návrat vody do krajiny a tím významně kompenzujícím zhutňování povrchu pro jiné účely. Důvodné je též posílení revitalizací, využití optimalizovaných vodních stavů, zlepšení společné úrovně s podzemními vodami v okolí. V oblasti přeprav (objemných a těžkých nákladů, nebezpečného zboží a v dalších komoditách) není jen konkurentem, stlačujícím dopravní náklady, ale zároveň pomocníkem, logistickým potenciálem pro doposud váznoucí Kombinované přepravy.“

B.6 Hlavní cíle, Strategické a specifické cíle koncepce:

…E. Snižování vlivů provozu na životní prostředí

1. Specifický cíl „Snižování vlivu výstavby vodních cest na životní prostředí, využití synergických potřeb i potenciálů (zlepšení vodních poměrů a optimalizace vodních stavů).“

…G. Sociální aspekty, vzdělávání pracovníků ve vodní dopravě / Osvěta, edukace

1. Specifický cíl „Sociální aspekty, vzdělávání pracovníků ve vodní dopravě“
2. Specifický cíl „Sociální aspekty, podpora osvěty (veřejnosti a jejích zástupců) pro využívání „hydrologické gramotnosti“
3. Dtto, edukace úrovní od MŠ, přes ZŠ až po střední vzdělání pro využívání „hydrologické gramotnosti“.

V C3. 1:

„Hydrologické extrémy v České republice se projevují jak formou sucha, tak formou povodní. Významné povodňové události se v posledních letech projevily zejména v období 2013 a 2021–2022. Tyto události byly vyvolány kombinací intenzivních srážek a vysoké nasycenosti půdy z předchozích…“

Zde by snad dále měl být uveden i rok 2024, kdy povodně ovlivnily veřejné mínění a strategický obrat pro akutní potřebu ochrany, přehradou Nové Heřminovy.

Dále doporučujeme, ve vhodných momentech, k ekologickým námitkám připomenout: pochopit pozitivní roli vnitrozemské cesty (pokud bude spolehlivá a výkonná) v širším rozsahu, než ve „vymezeném dotčeném území“. – Zaměření na ovlivnění určitého stanoviště je lokálním pohledem a vytváření stále větších potřeb dálnic a železnic bez pomoci vodních cest má environmentální dopad mnohem zásadnější.

Jinak také naprostý nesouhlas s tvrzením u kulatého stolu k SEA, že „…říční lodě pálí mazut a znečišťují tak ŽP více než kamionová doprava“. Jednáme výhradně o vnitrozemských lodích, a ne o námořních, plujících na otevřeném moři či oceánech, zde je remotorizace stejná jako u aut a vlaků, navíc na nákladní výkony je zapotřebí menší množství motorů včetně významně menší spotřeby motorové nafty a tím i emisí na tunokilometr.

Z logiky věci by rozvoj vodních cest měl velmi zajímat nejen Ministerstvo dopravy, ale také Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo vnitra (hasiči), Ministerstvo obrany (vodní obranné překážky, skrytá přeprava vojenské techniky atd.), Ministerstvo financí (úspory financí snížením poškozování dálnic a silnic atd.), ale i pojišťovny (snížení vzniku škod povodněmi nebo suchem a tím úspora na pojistném plnění).

Spolek Aquarius -Vodnář (SAV), ilustrační foto (kanál Vraňany – Hořín): Naše voda