S přibývajícím suchem a vysokými teplotami v létě je riziko požárů stále vyšší. Proto odborníci z lesnických fakult České republiky, dřevařské fakulty na Slovensku a Hasičského záchranného sboru ČR komplexně zpracovali aktuální poznatky o lesních požárech, jejich rozdělení, charakteristika, způsoby prevence a postupy zdolávání lesních požárů.

Základními právními předpisy, které vymezují a upravují činnosti v lese, jsou zákon č. 289/1995 o lesích a zákon č. 133/1985 o požární ochraně. „Požáry v lesích jsou zpravidla důsledkem činnosti člověka. Z tohoto důvodu zákon č. 289/1995 zakazuje v lese kouření a rozdělávání či udržování otevřených ohňů. Vyhlášení zákazu vstupu do lesního komplexu na základě rozhodnutí státní správy či obce např. v extrémně suchých obdobích velmi výrazně pomáhá k omezení iniciačního zdroje hoření (člověka) z lesních majetků,“ uvádějí autoři studie v čele s profesorem Jaroslavem Holušou a Romanem Berčákem z České zemědělské univerzity.

Lesy České republiky, s. p. (LČR), se snaží lesním požárům předcházet ve třech krocích:

Cíleně působit na veřejnost, návštěvníky lesa a především na děti ve školním věku s využitím lesní pedagogiky. Na veřejnost LČR působí také budováním zařízení k odpočinku v lese a prostřednictvím informačních tabulí umístěných v místech vzniku lesních požárů.

Druhým preventivním krokem je příprava lesního personálu k požární ochraně a dále přijatá opatření k provádění požárně nejnebezpečnější činnosti v lese – pálení klestu. To je povinné předem oznámit HZS ČR, který může stanovit další podmínky pro tuto činnost, popřípadě může takovou činnost zakázat. Pro snazší oznámení zřídil HZS ČR portál na webové adrese: https://paleni.izscr.cz/.

Třetím prvkem v prevenci proti vzniku požárů je Letecká hasičská služba (LHS), která je Ministerstvem zemědělství (dále „MZe“) zabezpečována již od r. 1993 v úzké spolupráci s Ministerstvem vnitra – generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR (dále „MV – GŘ HZS ČR“) a od roku 2001 též s Leteckou službou Policie ČR (LS PČR).

Nezbytnou součástí prevence je znalost vodních zdrojů využitelných k hašení. Tyto seznamy jsou předávány Hasičským záchranným sborům jednotlivých krajů. Neexistuje však koncepce budování zdrojů vody v lesích. V minulosti měly významné postavení na úrovni Lesních závodů požární plány, jejichž cílem bylo zvýšit připravenost k účinné lokalizaci a eliminaci vzniklých lesních požárů. V lesních komplexech tvořených lesy různých vlastníků při vzniku lesního požáru takový dokument chybí.

„Považujeme za nezbytné vytvořit požární plány pro územní celky v katastru obcí, na jejichž zpracování by se podíleli vlastníci lesa, obce a HZS. Jejich příprava by mohla upozornit na potenciální rezervy některých území v dostupnosti zdrojů požární vody nebo kvalitě lesní cestní sítě (únosnost, točny, výhybny).“ upozorňují autoři. V současnosti mohou lesníci, popřípadě vlastníci lesů ke zjištění potenciálního rizika požáru nebo míry sucha na svých lesních majetcích využít například portál Intersucho nebo portál Českého hydrometeorologického ústavu, zobrazující index nebezpečí požáru v rámci tzv. ohňové sezóny, která zahrnuje období od 1. dubna do 31. října.

„Je evidentní, že vlhkost vzduchu, míra sucha, index nebezpečí požáru, předpověď počasí apod. jsou důležité identifikátory pro potenciál vzniku lesního požáru, snaha a čas vynaložený na analyzování těchto hodnot zvyšuje schopnost předpovídat riziko vzniku požáru. Předcházení výrazným ekonomickým ztrátám shromažďováním dat a informací je již poměrně snadnou záležitostí a apelujeme na lesníky a vlastníky lesních pozemků k  využívání těchto „pomocných“ technologií a poznatků,“ zdůrazňují odborníci.

Za další vhodný a logický krok považují vytvoření chybějící koncepce budování vodních zdrojů využitelných k hašení. Za velmi užitečné považují také motivovat vlastníky lesa k rekonstrukci a stavbě kvalitních lesních cest sjízdných hasičskou technikou a zvýšit tím pravděpodobnost úspěšnější a rychlejší likvidace vzniklého požáru. Za nejtěžší úkol považují vytvoření systému efektivního informování a osvěty obyvatelstva se snahou snížit počet nedbalostně vzniklých lesních požárů.

Podle zpracované databáze lesních požárů bylo v ČR za období let 2006 až 2015 zaznamenáno 7255 lesních požárů. Z celkového počtu byla u 2438 požárů (33,60 %) iniciátorem zápalka, cigaretový nedopalek nebo zakládání ohňů v porostech. Požárů s neobjasněnou příčinou bylo 1729 (23,83 %), iniciátor nebyl došetřován u 2382 požárů (32,83 %). V 96 (1,32 %) případech byl za příčinu označen atmosférický výboj. Padesát dva požárů (0,71 %) způsobila jiskra z motorových vozidel a ve zbylých případech 7,71 % událostí byl požár způsoben různými iniciačními zdroji (elektrický výboj, pyrotechnika, povrchové teplo, sálavé teplo, tekutý kov apod.); některé z  těchto případů byly označeny jako „jiný“ iniciátor.

Podrobný článek s názvem Lesní požáry v České republice – charakteristika, prevence a hašení byl zveřejněn ve Zprávách lesnického výzkumu: http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/533.pdf., graf: Statistická ročenka HZS 2017