Vltavskou kaskádu čeká už brzy masivní navýšení kapacity. Píše o tom deník Lidové noviny s tím, že navýšení ze studie, kterou si od expertů z Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze nechalo vypracovat ministerstvo zemědělství.

Například přehrada Orlík má podle studie pojmout až desetitisíciletou vodu. „Zadání vzniklo už krátce po povodních v roce 2002. Jde primárně o to, aby přehrada mohla reagovat na aktuální vývoj počasí. A aby tedy vydržela i případné extrémní hodnoty, jako je tisíciletá, či dokonce desetitisíciletá voda,“ popisuje pro LN Ladislav Satrapa z katedry hydrotechniky Stavební fakulty ČVUT, který se podílel na vzniku studie. Právě Satrapa už při minulých povodních upozorňoval, že konstrukce přehrad umožní, aby pojmuly více vody, než se dosud uvádělo.

Nyní jsou varianty možných úprav hotové a čekají víceméně jen na politické rozhodnutí, která z nich se státu nejvíce vyplatí. Ministr zemědělství Petr Bendl připouští, že jeho resort na základě aktuálních zkušeností hodlá uspíšit výběr ideálního scénáře. „Navýšení kapacity není spásou před velkou vodou,“ podotýká ministr. Zároveň ale varuje, že navýšení kapacity se automaticky nerovná většímu bezpečí pro města a obce pod přehradami.

„Zadali jsme si skutečně studii o zabezpečení vodního díla Orlík před účinky velkých vod. Jejím předmětem je ale bezpečné převedení, nikoli zadržení desetitisícileté povodně,“ vysvětluje ministr. A přidává, že „přehrady nejsou konstruovány jako protipovodňové“. Jeho slova potvrzuje i Satrapa. „Nemůžeme tu masu vody nechat zmizet. Jde jen o to, že navýšení může pomoci zdržet její úder či jej přesunout. Nikdo ale neví, zda se voda nepřižene odjinud,“ popisuje Satrapa.

Kromě úpravy vltavské kaskády chce státní podnik Povodí Vltavy pokračovat ve stavbách, které mají před vodní masou ochránit města Beroun či Veselí nad Lužnicí. Celkem investuje do ochranu před velkou vodou přes dvě miliardy korun.

Zdroj: Lidové noviny