„Je to největší vodárenská nádrž ve střední Evropě, potřebuje to určitý specifický přístup,“ řekl po návštěvě firmy vicepremiér a ministr životního prostředí v demisi Richard Brabec. Očekává, že by se otázky spojené se stanovením ochranných pásem Švihova a z toho plynoucích náhrad mohly vyjasnit do konce roku.

Senagro hospodaří na 2000 hektarech půdy, z nichž 67 procent spadá do II. ochranného pásma Švihova. „Tím pádem tam máme spoustu činností zakázaných,“ řekl předseda. Uvedl, že ve svém sídle, které je na kraji ochranného pásma, nemohla firma ani postavit čerpací stanici.

Na rostlinnou výrobu má podle předsedy v tuto chvíli největší dopad to, že ubývá přípravků proti plevelům, které je možné použít na polích ve II. ochranném pásmu. „Takže my nebudeme moci dělat rentabilně brambory, řepku ani mák, nemůžeme dělat semenné porosty trav, nemůžeme dělat luskoviny,“ vyjmenoval.

U brambor podle Nevosáda ukázaly nedávné pokusy Výzkumného ústavu bramborářského pokles výnosů kvůli omezením o 17 o 35 procent. „Pak nejsme schopni na trhu konkurovat,“ míní. Dodal, že v minulých letech investovalo Senagro do provozů a technologií pro pěstování, skladování a balením brambor 150 milionů korun. Tato výroba také zaměstnává největší část z celkových 105 pracovníků podniku. Pěstování brambor přitom musí firma omezovat, dřív je sázela na 270 hektarů. „Dneska už je nemáme ani na 200 hektarech a jdeme pořád dolů,“ řekl Nevosád.

Druhý největší počet pracovníků Senagra se věnuje chovu skotu.

Zdroj: ČTK