V hlavním městě je 143 studánek a pramenů, podle rozborů voda v žádné ze sledovaných studánek nesplňuje hygienické normy pro pitnou vodu. Nemohou být proto alternativou jako zdroj pitné vody. ČTK to sdělil mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.

Studánky mají i tak důležitý vliv na podobu prostředí města. „Tyto zdroje můžeme využít například pro ochlazování okolního prostředí ve formě jezírek, fontán, umělých mokřadů nebo pro zavlažování okolní vegetace a biotopů,“ řekl Hofman. Magistrát investuje peníze do obnovy studánek v rámci strategie, která má pomoci mírnit dopady změny klimatu na život ve městě. Vypařováním vody z vodních ploch a zeleně je možné ochlazovat město, které se přehřívá kvůli dopravě a plochám z betonu a asfaltu, jež do sebe kumulují teplo.

„Mnoho pramenů a studánek zaniklo kvůli tomu, že byla stržena podzemní voda výstavbou komunikací či domů v blízkosti vývěrů vody na povrch nebo klesla hladina spodní vody v širokém okolí bývalé studánky. Tyto už není možné obnovit. Magistrát se ale průběžně snaží opravovat vybrané studánky na různých místech Prahy,“ dodal Hofman. Loni na podzim magistrát například nechal za 600.000 korun zrekonstruovat Mariánskou studánku v Malé Chuchli.

Hospodaření s vodou negativně ovlivňuje v posledních letech sucho. Letošní objem srážek je podle Českého hydrometeorologického ústavu pod dlouhodobým normálem od února. Letošní duben byl současně v Česku nejteplejší od roku 1961, kdy meteorologové začali měsíční průměry sledovat. Na srážky byl duben chudý, spadla jich zhruba polovina obvyklého množství.

Naše voda, ilustrační foto (pramen) Naše voda – Nina Havlová

13.5.2018 7.20, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy