Na další spolupráci při pozemkových úpravách se dohodli ředitelé Lesů ČR Dalibor Šafařík a Státního pozemkového úřadu (SPÚ) Martin Vrba, kteří 5. dubna podepsali v Hradci Králové oficiální dohodu.

„Pozemkové úpravy umožňují lépe se vyrovnávat s klimatickými a hydrologickými extrémy, jako je sucho a povodně, zamezit zrychlené erozi půdy a zajistit prostupnost krajiny. Jsem proto rád, že se Lesy České republiky a Státní pozemkový úřad dohodly na spolupráci, která naše úsilí v boji proti suchu a nedostatku vody způsobeným změnou klimatu podpoří. Pokud jde o pozemkové úpravy, je dobré připomenout, že v letech 2017 až 2022 vznikla opatření za 9,5 miliard korun. Byly to peníze z Programu rozvoje venkova, Operačního programu Životní prostředí, Národního plánu obnovy a ze státního rozpočtu,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

„Společně nám jde o racionální hospodaření na lesní a zemědělské půdě, lepší ochranu lesního a zemědělského půdního fondu, řešení odtokových poměrů a retence vody v krajině i větší ekologickou stabilitu venkovských pozemků,“ uvedl generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík.

„Při naší práci je nutná spolupráce s dalšími subjekty, jejichž činnost má dopad do zemědělské krajiny. Proto si vážíme vstřícného přístupu Lesů ČR, s nimiž jsme uzavřeli dohodu, jejíž předmětem je spolupráce v nosných agendách našeho úřadu, jako je správa majetku a pozemkové úpravy,“ sdělil Martin Vrba, ústřední ředitel SPÚ. Nově nastavená spolupráce v oblasti financování pozemkových úprav pomůže k realizaci navržených krajinných opatření. „Pozemkové úpravy jsou hrazeny státem. Státní rozpočet však mnohdy těžko hledá prostředky na uspokojení poptávky. Investice do pozemkových úprav jsou ale investicí do budoucnosti českého zemědělství a života na venkově, proto je každý další zdroj vítán,“ upřesnil Vrba.

V této aktualizované dohodě státní podnik i úřad avizují spolupráci při správě majetku, a především společný postup při zjišťování a odstraňování majetkových a evidenčních pozemkových nesrovnalostí, ale také společné shromažďování podkladů pro pozemkové úpravy, přípravu návrhů a jejich realizaci. „Vzhledem k častějším klimatickým výkyvům se především jedná o vodohospodářská opatření, která výrazně sníží riziko povodní a zadrží vodu v krajině, ale i protierozní. Mám na mysli například větrolamy i ochranu drobných remízků a krajinné zeleně,“ doplnil Šafařík. I proto Lesy České republiky letos na jaře založily speciální fond se 150 miliony korun, z něhož budou zakládání a obnovu větrolamů financovat.

SPÚ, Lesy ČR, ilustrační foto (větrolam): Naše voda – Nina Havlová