Zatímco v roce 2007 byly realizovány pozemkové úpravy na 12,42 procenta zemědělského půdního fondu, vloni to bylo na 26,62 procenta, což představuje téměř 1,13 milionu hektarů. Píše o tom oborový týdeník Zemědělec.

O aktuální situace přitom informoval na konferenci zaměřené na udržitelný rozvoj krajiny s využitím nástrojů pozemkových úprav a agroekologických systémů ve Starých Splavech náměstek sekce pro společnou zemědělskou a rybářskou politiku EU ministra zemědělství Pavel Sekáč. K diskusím, za jak dlouho budou hotové pozemkové úpravy v České republice, ústřední ředitelka Státního pozemkového úřadu (SPÚ) Svatava Maradová poznamenala, že by tento proces neměl být nikdy ukončen. „Doufám, že to bude proces kontinuální, který bude reagovat na potřeby daných území,“ konstatovala a zdůraznila, že pokud se vynakládají veřejné finanční prostředky, je třeba si říct, co je prioritou, jestli rychlost nebo kvalita. Podle Maradové SPÚ preferuje kvalitu před rychlostí. „Samozřejmě finanční prostředky nám vydělují určitý rámec,“ řekla s tím, že každý rok by chtěli zahájit 200 pozemkových úprav. „Rozdíl je však zahajovat pozemkovou úpravu třeba na jižní Moravě, kde tisíc hektarů může zahrnovat třeba tisíc vlastníků, a ve Středočeském kraji, kde je třeba na tisíc hektarů 250 vlastníků, a přitom posuzovat výkonnost našich pracovníků,“ podotkla. Vizi 200 zahajovaných úprav je však úřad schopný naplnit, ať již z pohledu finančních prostředků, či personálního zajištění. „Podařilo se obhájit navýšení pracovních míst, a to konkrétně pro pozemkové úřady. Do našich řad se dostali mladí lidé, kteří mají blíž k novým technologiím.“ Co se týká lidských zdrojů, nastavili jsme měřitelné úkoly jak v oblasti kvality, tak kvantity. Chceme znovu obnovit tradici odborného vzdělávání všech pracovníků, kteří realizují pozemkové úpravy, zdůraznila. Všechny aktivity je přitom třeba koordinovat tak, aby pozemkové úpravy byly realizovány z pohledu potřeb jednotlivých oblastí, kde pozemkové úpravy probíhají. Každý kraj má totiž svoje specifikum. Sekáč poznamenal, že snahou je dělat pro tyto věci maximum – to, k čemu máme v daném čase nástroje a k čemu existuje určitá vůle. „To, aby lidé vzali některé myšlenky za své, je do značné výše mírou úspěchu,“ řekl. V minulosti docházelo v mnoha případech k negativnímu přijímání pozemkových úprav. Podle něj řada velkých zemědělských družstev viděla v pozemkových úpravách své ohrožení, protože se rozvazovaly a rušily nájemní vztahy. „To byl důvod k bojkotu realizace pozemkových úprav,“ poznamenal. Podniky se obávaly narušení držeb. Opak byl však pravdou. Šlo o to, aby se daly dohromady staré vlastnické pořádky, vysvětlil.

Maradová poznamenala, že SPÚ je novou organizací, vzniklou k 1. lednu 2013. „Zajištění chodu tak velké organizace v tak krátké době není možné, proto došlo k propadu množství pozemkových úprav v roce 2013, v roce 2014 se nám podařilo toto číslo mírně zvednout a letos již počítá s dvěma stovkami rozpracovaných pozemkových úprav. V roce 2015 bylo ze zákona zahájeno 105 pozemkových úprav, rozpracováno jich bylo 80 a do katastru nemovitostí bylo zapsáno 65 projektů pozemkových úprav, upřesnila.

Do oblasti pozemkových úprav podle Sekáče směřovaly částky, začínající někde na alokacích mezi 500 až 700 miliony korun. Jejich výše v korunách však závisela na kurzu eura vůči koruně. V souvislosti s alokovanými prostředky je podle Sekáče postup pozemkových úprav dobrý. Sekáč připomněl, že rozpočet na pozemkové úpravy v rámci Programu rozvoje venkova 2007–2013 představoval 159 milionů eur na celé programové období, což bylo zhruba 18 procent rozpočtu z osy I programu. V rámci PRV bylo zaregistrováno 1064 projektů v částce 5,6 miliardy korun. Z toho bylo schváleno 863 projektů v hodnotě 4,4 miliardy korun. Podle údajů k 1. březnu bylo proplaceno 581 projektů v hodnotě 2,738 miliardy korun.

Financování pozemkových úprav v poslední době je podle Maradové poměrně stabilní. Letošní rozpočet představuje zhruba 1,716 miliardy korun. Z toho asi 707 milionů by mělo být čerpáno z veřejné pokladniční správy, 908 milionů korun z Programu rozvoje venkova a sto milionů z rezervy rozpočtu SPÚ. Maradová připomněla, že v rámci PRV 2014 až 2020 budou preferovány projekty s polyfunkčním řešením a důrazem na protierozní opatření, protipovodňovou ochranu a retenci vody v krajině.

Sekáč ve svém příspěvku poznamenal, že do popředí se opět začíná vracet diskuse o krajině a její definici. Považuje se totiž za prostor, ve kterém žijeme, ale je to i prostor, jenž se má i racionálně využívat k podnikání. „U nás je situace komplikovaná, že na jedné straně jde o maximalizaci zisku zemědělské a lesnické výroby a na druhé straně o zachování udržitelného způsobu hospodaření. Nemělo by se přitom stát to, co tady již jednou bylo, a to totální brakování zdrojů, bez ohledu na to, co bude po nás,“ konstatoval. Podle něj je nutno o těchto tématech stále hovořit.

Náměstek připomněl i činnost meziresortní skupiny Voda-sucho, která řeší problematiku povodní a suchých oblastí. „Z pohledu geologů se zase tak mnoho neděje, ale z pohledu ekonomického musíme na to nějakým způsobem reagovat,“ podotkl. Také začínají eskalovat témata – co s půdou a vodní erozí. Podle Sekáče je to logické vyústění, protože v České republice vzhledem k historickému vývoji zmizel vztah k půdě a k vlastnictví a současná generace ho získává velmi pozvolna. „Nástrojem řešení těchto problémů jsou právě pozemkové úpravy,“ prohlásil Sekáč. Maradová doplnila, že evropské zemědělství je vnímáno jako zemědělství multifunkční, to znamená, že plní funkce nejen produkční, ale i ekologické a sociální.

Předseda Severočeské pobočky Českomoravské komory pozemkových úprav Jiří Němec připomněl, že za posledních 50 let se snížila výměra orné půdy a stále jí ubývá. Poukázal na klimatickou změnu a snížení zásob pitné vody. Místopředseda České pedologické společnosti Josef Kozák poukázal na ubývání půdy v důsledku jejího nepropustného zakrytí. Řečníci se rovněž dotkli problematiky eroze, kterou je v České republice ohroženo až 50 procent půd. Protierozní opatření se dělí na organizační, využívají ochranný účinek vegetačního pokryvu, agrotechnická, která zahrnují zásady ochranného obdělávání půdy (minimalizační technologie, obdělávání po vrstevnici, mulčování, hrázkování a podobně) a technická, jako jsou terasy, meze, záchytné a svodné průlehy a zatravněné dráhy soustředěného povrchového odtoku, připomněli na konferenci, kterou pořádala u příležitosti Mezinárodního roku půdy 2015 Fakulta životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy, Asociací pro vodu v krajině ČR a Českomoravskou komorou pozemkových úprav. Záštitu nad ní převzal ministr zemědělství Marian Jurečka.

Naše voda, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová