Rozsáhlý rozbor o roli přehrad při povodních provedl na radiu Impuls moderátor Václav Moravec v rozhovoru s vrchním ředitele sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství Pavlem Punčochářem. Zde je jeho přepis.

Václav MORAVEC, moderátor

Víc než 16 tisíc kilometrů, taková je délka významných vodních toků v celé zemi. V průběhu letošních záplav se tématem veřejných diskusí stala role přehrad. Kupříkladu Vltavská kaskáda zadržovala velkou vodu a snažila se zmírnit následky řádění velké vody. Premiér Petr Nečas pak v úterý k činnosti Vltavské kaskády poznamenal:

Petr NEČAS, premiér

Ukončíme ten proces vypouštění přehrad na především Vltavské kaskádě, protože povodňové nebezpečí z tohoto směru pominulo. Nicméně to rozhodnutí je takové, že zůstane zachována retenční schopnost těchto nádrží, protože nikdo neví, co se může v následujících týdnech stát.

Václav MORAVEC, moderátor

Zaznamenalo v úterý Rádio Impuls slova premiéra Petra Nečase. Na celém území České republiky je devadesátka významných vodních nádrží. Ministerstva zemědělství a životního prostředí mají už dva roky vytipovaná místa, která jsou vhodná pro výstavbu přehrad. Je jich celkem 65. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách. Hostem dnešních Impulsů je vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství Pavel Punčochář. Děkuji, že jste hostem Rádia Impuls, vítejte, hezký dobrý den.

Pavel PUNČOCHÁŘ, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství

Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor

Jakou otázku jste si během letošních povodní kladl nejčastěji?

Pavel PUNČOCHÁŘ, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství

Nejčastěji jsem si jaksi připomínal, jak se úžasně změnila doba od těch posledních, třeba v roce 97, 2002, technika, mobilní telefony, internet. Ten přenos informací, který je zásadní vůbec pro prevenci škod, tak ten fungoval nesrovnatelně lépe. No a pak jsem si jenom připomněl, že co se kde trochu zanedbá, tak se vymstí.

Václav MORAVEC, moderátor

Jako například?

Pavel PUNČOCHÁŘ, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství

No když se zanedbá třeba z opatrnosti včasné postavení mobilních stěn, nebo když se i jednotlivci spolehnou na to, že vlastně voda tam nedosáhne, nevynesou si majetek do prvního patra, ačkoliv všichni mají povodňové plány mít připraveny, pokud bydlí v záplavových územích. Takže ty tragédie pak jsou o to horší. Nicméně poslední, co jsem si připomněl, že zas bude spousta nešťastných lidí. Kdo neviděl, jak vypadají byty a domy, kde se zaplaví za povodně bahnem a vodou, tak neví, o čem se mluví.

Václav MORAVEC, moderátor

Jedním z nejčastěji používaných sousloví během letošních povodní bylo sousloví Vltavská kaskáda. Název pro soustavu devíti vodních děl na toku Vltavy použil před týdnem i středočeský hejtman Josef Řihák. Podle něj mohly být následky řádění velké vody menší. Tady jsou Řihákova slova:

Josef ŘIHÁK, středočeský hejtman

Těžko sahat někomu do svědomí, ale je možné, že prostě se mohlo upouštět dřív, kdyby v Praze byly vybudované ty hráze. Ona ta situace se ale časem bude monitorovat, ale ta kaskáda opravdu nedokáže všechno zadržet.

Václav MORAVEC, moderátor

Zaznamenalo Rádio Impuls před týdnem slova středočeského hejtmana Josefa Řiháka z ČSSD. Ministerstvo zemědělství má v gesci Povodí včetně Povodí Vltavy. Jak dlouho, pane řediteli, potrvá, než budete mít na stole všechny analýzy a závěry, zda například manipulace s Vltavskou kaskádou byla optimální?

Pavel PUNČOCHÁŘ, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství

Ty analýzy se samozřejmě připravují po každé velké povodni a dělá se závěrečná zpráva, která skutečně jde krok za krokem, hodinu po hodině. Nicméně v tomto okamžiku já jsem si naprosto jist, že manipulace na Vltavské kaskádě byly nejenom dobré, byly výborné.

Václav MORAVEC, moderátor

Žádná dílčí chyba, která by se vymstila, navážu-li na vaše předchozí slova?

Pavel PUNČOCHÁŘ, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství

Nemohu, skutečně to bylo vynikající dílo dispečinku Povodní Vltavy. A je potřeba připomenout dvě věci. Zaprvé předpověď i srážek a meteorologická je několik dní. Ale ta přesnější je 48 hodin stejně jako předpověď hydrologická. Povodí Vltavy odpouštělo nádrž, která je rozhodující pro manipulaci, Orlík, od pondělí. A od pátku a vlastně od soboty, kdy začaly velké srážky, se ta nádrž plnila až do pondělního večera, kdy stále přicházelo více vody, než vypouštěla. Čili zadržovala ohromné množství vody. A jsou mezi námi pamětníci a dnes jsem s jedním z nich mluvil, který byl dříve na dispečinku Povodí Vltavy, a ten říkal, nikdy se nestalo, že by tak rychle stoupala hladina vody v Orlíku. Za den čtyři metry. A to se stalo, protože ty srážky se víceméně zastavily na hranicích středních a jižních Čech a přítoky do Orlíka byly z toho mezipovodí tak ohromné, že se vůbec nedaly srovnávat s měřenými stanicemi na hlavních přítocích do toho Orlíka. Čili tam…

Václav MORAVEC, moderátor

Příval té vody, chápu-li to správně, byl větší než v roce 2002 i při předchozích povodních?

Pavel PUNČOCHÁŘ, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství

Ano, do toho Orlíka se valilo mnohem víc, ano.

Václav MORAVEC, moderátor

Zároveň ale starostové nebo někteří hejtmani právě na dolním toku Labe viní Vltavskou kaskádu a manipulaci s Vltavskou kaskádou. Jak je možné vyvrátit tyto jejich námitky, když vy říkáte, že to naopak byla nejlepší práce historicky?

Pavel PUNČOCHÁŘ, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství

Jedna z nejlepších prací, abych nepoškodil ostatní manipulátory s nádrží. Odkud berou starostové tento názor, jsem viděl v jednom televizním rozhovoru se starostou, myslím, Kralup. Ten řekl, já si myslím, že to mohlo jít líp. Že si myslí, je jedna věc, ale ta realita je přece jen trochu jiná. Ta nádrž Orlík měla dvakrát více prostoru prázdného na zachycení vody, než normálně manipulační řády ukládají. Čili to vypouštění dostatečné v předstihu bylo velké. Bohužel platí mýtus, každý když se řekne retence v kaskádě, retence Orlíka, znamená prakticky vypuštěnou celou nádrž. To tak není. Tam prostě je řada dalších funkcí a jedna z nich zdaleka není nepodstatná, aby v případě sucha v Praze tekla taky nějaká voda a nebyla tady hnusná stoka. Čili teď když pan premiér oznámil, že se přestává vypouštět, to znamená, že se vypouštět samozřejmě trochu bude, ale začne se mírně plnit. Ale bude se plnit tak, aby retenční prostor, což je asi 60 milionů metrů krychlových vody, zůstal stále prázdný. A podle předpovědi se když tak odpustilo ještě další množství vody a vznikl tak ještě větší prostor.

Václav MORAVEC, moderátor

Vrátím-li se k té původní otázce, kdy budete mít vyhodnocené letošní záplavy a budou souhrnné analýzy, ze kterých asi vyjdete jako mnisterstvo zemědělství, respektive Povodí ať už Labe nebo Vltavy v rámci manipulačních plánů při těch vodních dílech?

Pavel PUNČOCHÁŘ, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství

Ano, to je potřeba zdůraznit, že po každé povodni se nejenom u Vltavské kaskády, ale i u ostatních nádrží analyzují manipulační řády a zkoumá se nebo rozhoduje se, zda-li je nutné nebo potřebné a žádoucí je upravit. Obvykle zprávy státních podniků Povodí jsou po té povodni nejpozději do třech měsíců na stole. Jinak ta celková zpráva o průběhu a hodnocení povodně, kterou zařizuje mnisterstvo životního prostředí prostřednictvím svých ústavů, ať už je to Český hydrometeorologický ústav nebo Výzkumný ústav vodohospodářský, tak to trvá déle, protože tam se kombinují nejrůznější varianty, co by kdyby.

Václav MORAVEC, moderátor

Ukazuje se ale už teď, bude-li do čtvrt roku zpráva Povodí Vltavy, Povodí Labe, Povodí Berounky, tak ukazuje se, že do čtvrt roku se změní i manipulační řády?

Pavel PUNČOCHÁŘ, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství

To asi ne. Ale navrhne se, jestli je to nutné, potřebné a hlavně se začne diskutovat. Ten manipulační řád, to není dokument, který si schvaluje podnik Povodí. To schvalují vodoprávní úřady krajů a jsou přizváni všichni, kdo na té nádrži nějaký zájem a nebo její využití mají. To znamená od rybářů po energetiky, přes starosty obcí v okolí a samozřejmě Inspekci životního prostředí. To jsou zúčastnění členové, kteří musí rozhodnout, jestli se upřednostní některá z funkcí oproti jiné.

Václav MORAVEC, moderátor

Dojde podle vás k zásadní změně těch manipulačních řádů?

Pavel PUNČOCHÁŘ, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství

Nemyslím si, že k dramatické. Myslím, že se možná trochu začne diskutovat, jestli ten retenční prostor, který je vymezen, nemá být o trochu větší nebo případně nějaké speciální manipulace jestli by neměly nastat tehdy nebo jindy.

Václav MORAVEC, moderátor

Ukázala ta letošní povodeň, že by bylo dobré, kdyby retenční prostory například na těch devíti dílech Vltavské kaskády byly větší?

Pavel PUNČOCHÁŘ, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství

Já si to nemyslím, protože přece jenom pořád mluvíme o povodních, protože od roku 97 ta frekvence je vysoká. Ale my bychom se měli mnohem víc bát ještě sucha. V případě sucha tam to nenahradíte ničím. Před povodní postavíte bariéry, mobilní stěny, utečete, ale přijde-li sucho a není voda, to je problém. To je problém větší.

 Václav MORAVEC, moderátor

Právě že mluvíte o vodních dílech a období sucha, tak ministerstvo zemědělství v uplynulých dnech několikrát zdůrazňovalo, že hlavním úkolem Vltavské kaskády bylo při její výstavbě shromažďování co největšího množství vody a to kvůli udržování stabilní hladiny a nebo kvůli výrobě elektřiny. Neukazuje se, že ta vodní díla budou hrát zásadní roli při extrémních výkyvech počasí, které jsou způsobeny změnami klimatu?

Pavel PUNČOCHÁŘ, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství

Určitě. Pro příklady nemusíme, pane doktore, chodit daleko. V roce 2002 všichni mají pořád na mysli povodeň jak hrom, která prostě zasáhla území i Povodí Vltavy. V následujícím roce byl extrémně suchý rok. Hladina na Orlíku klesla asi o 13 metrů. A přesto v Praze teklo normálně všechno, ty užitky z té nádrže a z celé kaskády byly jakoby normální, dokonce na Slapech se držela konstantní hladina. Díky tomu, že ta rezerva ohromná tam je. Zhruba 720 milionů metrů krychlových vody je teda pořádná porce, se kterou je potřeba velmi pečlivě pracovat.

Václav MORAVEC, moderátor

Situace po záplavách se v Česku vrací k normálu. Premiér Petr Nečas v úterý po zasedání Ústředního krizového štábu pronášel i tato slova:

Petr NEČAS, premiér

Ukončíme ten proces vypouštění přehrad na především Vltavské kaskádě, protože povodňové nebezpečí z tohoto směru pominulo. Nicméně to rozhodnutí je takové, že zůstane zachována retenční schopnost těchto nádrží, protože nikdo neví, co se může v následujících týdnech stát.

Václav MORAVEC, moderátor

Zaznamenalo v úterý Rádio Impuls slova premiéra Petra Nečase. Na celém území České republiky je devadesátka významných vodních nádrží. Ministerstva zemědělství a životního prostředí mají už dva roky vytipovaná místa, která jsou vhodná pro výstavbu přehrad. Těch míst je celkem 65. Pokud by měl vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství Pavel Punčochář, který je hostem dnešních Impulsů, říci, v jaké fázi jsou teď vlastně úvahy, že by se stalo prioritou i po těch letošních povodních výstavba některých těch děl na těch 65 vytipovaných místech?

Pavel PUNČOCHÁŘ, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství

Ano, je to správná otázka a s povděkem jsem zaznamenal, že to není poprvé, kdy dokonce někteří novináři řekli, a co takhle nějaká přehrada na Berounce, která je naprosto neregulovaná a vlastně Vltava pak reguluje vůči Berounce a může velmi ztížit situaci v Praze.

Václav MORAVEC, moderátor

Ale o Berounce se mluví dlouhá léta, protože na Berounce žádné vodní dílo není a Berounka je pravidelně tou řekou, která se vylévá z břehů.

Pavel PUNČOCHÁŘ, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství

Je to pravda.

Václav MORAVEC, moderátor

Nezanedbalo ministerstvo zemědělství právě tu situaci a neměla už Berounka nějaké vodní dílo či soustavu vodních děl mít dávno?

Pavel PUNČOCHÁŘ, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství

Pane doktore, nezanedbali jsme nic. Vy jste citoval 65 lokalit, které jsou hájeny územně tak, aby v případě nutnosti, kdy dojde dostatek vodních zdrojů, bylo možné další akumulací zdroje zajistit. Byly spíše proti suchu jako jedno z adaptačních opatření na klimatické výkyvy. Nyní se vidí, že je potřeba hlavně zachytit povodňové situace. Na Berounce byla, je stále založen plán na vybudování přehrady v údolí Křivoklátu a z mého hlediska to je nerealizovatelné už z mnoha důvodů. Třeba teď by byla výhodná situace, že kvalita vody v Berounce je nesrovnatelně lepší, než když ten projekt byl připravován. Takže by byla to nádrž ne vyhnívací, jak se tehdy uvažovalo, ale pěkná. Ale tam už je tolik různých aktivit, včetně ochranných území, chráněných oblastí, Natura 2000, že tato nádrž se obávám, že je neproveditelná. Nicméně jste správně sdělil, že tam nahoře bychom měli nějaké asi retenční prostory udělat. Já bych se vrátil k tomu, že ještě vhodnější pro taková místa, kde nejde udělat přehrada a nádrž z ní, využít v maximální možnosti výstavby poldrů. Tam, kde je možné, to území skutečně je vhodné, a odložit si ty povodňové průtoky mimo koryto na dobu povodňových stavů a pak to teprve odpustit, to by byla cesta, která by byla elegantní.

Václav MORAVEC, moderátor

Proč k tomu nedochází u Berounky?

Pavel PUNČOCHÁŘ, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství

No u Berounky těch míst asi není mnoho. Ono to údolí je hodně sevřené a pokud ne, tak jsou zase takové zastavěné oblasti, kde se to těžko dělá. Ale každopádně se k tomu teď všichni jistě vrátí a myslím si, že na Berounce by ta věc zasluhovala pozornost. Ale představte si po roce 97, katastrofa na Odře, v povodí Odry a v povodí Horní Opavy. Přes 10 let se mluví o nádrži Nové Heřminovy.

Václav MORAVEC, moderátor

To je projekt z těch 65, který by měl být nejdál.

Pavel PUNČOCHÁŘ, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství

Ten byl úplně, ten projekt z těch 65, ten s tím vůbec nesouvisel. S tím jsme přišli daleko, daleko dřív, než vznikl ten projekt 65. Ostatně těch 65 chráněných nebo hájených území, to je zbytek ze zhruba 185, které byly navrženy na nejrůznějších místech. A ten návrh spočíval v tom, že by se mělo to území hájit před velkými investicemi, které by v budoucnu mohly blokovat výstavbu nebo ji výrazně prodražit. Takže z těch asi 186 lokalit to kleslo na 65 díky odporu ochránců životního prostředí a ministerstva životního prostředí, čili ty měli negativní postoj, tak to kleslo na třetinu, řekněme.

Václav MORAVEC, moderátor

A ta třetina je teď opravdu chráněná?

Pavel PUNČOCHÁŘ, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství

Ta je v územních plánech zaznamenávaná. Musím říct, že sedm obcí trvale si stěžuje. Já absolvuji minimálně ve třech případech diskusi s občany, která není radostná, protože oni rádi aspoň, aby se s nimi někdo bavil a končí to stejně neúspěšně. Oni nechtějí, abych jejich část obce nebo jejich pozemky byly zaplaveny. Ale zpátky k Novým Heřminovům. Tak ty se přes 10 let připravovaly a připravují, konečně došlo k rozhodnutí, že se tedy bude ta výstavba konat, ovšem v jiném měřítku než původně.

Václav MORAVEC, moderátor

Ono by se mělo začít za dva roky, to platí?

Pavel PUNČOCHÁŘ, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství

Ano, to platí, všechno platí, probíhají výkupy nemovitostí, první demolice těch opuštěných už běží. Ale já bych rád zmínil ten fakt, že tam byl návrh na skutečně přehradní nádrž s velkým objemem, která by výrazně pomohla celému povodí. To nakonec nešlo realizovat díky nejrůznějším odporům jak obyvatel vlastní obce, tak různým nevládním organizacím třeba ochrany přírody. Takže se udělala nádrž menší…

Václav MORAVEC, moderátor

Která má zadržet 16 milionů kubíků vody.

Pavel PUNČOCHÁŘ, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství

Ano. Bude výslovně pro zachycení povodní, takže bude skoro, nechci říct na suchu, ale s nepatrným objemem stálého nadržení. Nicméně tím, že je menší, tak se musela udělat řada doprovodných opatření a výsledkem je, že celková suma nákladů na ta doprovodná opatření plus nádrž je dvakrát větší, než byla ta velká.

Václav MORAVEC, moderátor

Jinak řečeno, to je těch šest miliard, protože tu velkou byste postavili za 3,5 miliardy?

Pavel PUNČOCHÁŘ, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství

Za 3,5 tehdy.

Václav MORAVEC, moderátor

Takže tam došlo k navýšení. Dáváte ruku do ohně za to, že tato první polistopadová přehradní nádrž, tedy v Nových Heřminovech na řece Opavě, bude stát v roce 2020?

Pavel PUNČOCHÁŘ, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství

Já se domnívám, že tato povodeň tomu velmi napomohla. Že teď už nikdo nebude váhat ty prostředky uvolnit. A jedna z priorit, kterou řekl i náš pan ministr Bendl, je, že na protipovodňová opatření se peníze prostě sehnat musí.

Václav MORAVEC, moderátor

A té výstavbě zatím bránilo i to, že těch 6 miliard nebylo po kupě?

Pavel PUNČOCHÁŘ, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství

Ne, o penězích se zatím mluvilo jen okrajově, protože největší problém byl s obyvateli a s životním prostředím, respektive s ochránci životního prostředí.

Václav MORAVEC, moderátor

Vy jako ministerstvo zemědělství, respektive sekce vodního hospodářství a jednotlivá Povodí také čelila v průběhu záplav kritice, že by následky řádění velké vody mohly být menší, pokud by byla pravidelně čištěna koryta řek, pokud by tam nebyly nánosy a podobně. V České republice máme, nemýlím-li se, víc než 16 tisíc kilometrů délky významných vodních toků. Kolik z nich je vlastně zanedbáno a zasloužilo by si vyčištění?

Pavel PUNČOCHÁŘ, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství

To je těžká otázka, nepustím se do odhadů délky. Ale fakt je, že mnohdy po takovéto povodni ty nánosy štěrkopískových lavic jsou obrovské. Podniky Povodí jsou okamžitě připraveny nastoupit a teď začne další martýrium, pokud to tak mohu nazvat. Ochrana přírody říká ne, konečně se koryta zpřírodnila, revitalizovala, nechte to být. A typická byla situace v okolí Berounky po roce 2002, kde než se dospělo k těm odstraňováním velkých nánosů a lavic, které výrazně snížily kapacitu koryta, tak to trvalo řadu měsíců. Ano, je pravda, že i díky tomu ten proces čištění koryt se zpožďuje, neuplatňuje tak, jak by mohl. Ale na druhou stranu třeba na labské vodní cestě, na vltavské, tak tam se plavební hloubky musí dodržet, čili tam to čištění probíhá. Ale já bych na druhou stranu nepřeceňoval význam. Samozřejmě rychlejší odtok a určitá akumulace uvnitř toho koryta je. Ale pokud vám někde teče přes tři tisíce metrů krychlových za vteřinu, tak ta vlastní kapacita toho toku tím, že se prohloubí koryto, tomu mnoho nepomůže. Ale je to významné, je to významné, a dokonce …

Václav MORAVEC, moderátor

Kolik byste potřebovali v objemu prostředků na to, aby…

Pavel PUNČOCHÁŘ, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství

To je věštění.

Václav MORAVEC, moderátor

Nemáte takový odhad?

Pavel PUNČOCHÁŘ, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství

Takový odhad nemám. Pravda je, že tam, kde se ty nánosy nanesou a jsou pod obcemi a příští povodeň by způsobila zpětná vzdutí a záplavu té obce, tak se to neprodleně čistí. A my teď okamžitě tlačíme státní podniky Povodí k tomu, aby neprodleně se vydaly a ty koryta vodních toků uvolnily.

Václav MORAVEC, moderátor

Dochází při těch opakovaných povodních, od roku 1997 jsme jich zažili osm významných povodních na území celé České republiky, k tomu, aby koryta řek byla změněna, protože nebudou tak přímočará, ale mohou být právě složitější, protože ta příroda si sama nachází cestu? A jedna z kritik je, že proto voda tak rychle odtéká z území, protože jsme napřímili koryta řek.

Pavel PUNČOCHÁŘ, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství

To je na jednu stranu pravda, na druhou stranu platí, že se všichni snaží při povodni tu vodu dostat od domů. A ty meandry a rozčlenění koryta, ta mrtvá ramena, vedlejší ramena, která tady kdysi byla v mnoha případech velmi rozsáhlá, tak ta by asi za určitých menších povodní pomohla. Ale za takové velké povodně příliš ne.

Václav MORAVEC, moderátor

A neměli bychom se k tomu vrátit?

Pavel PUNČOCHÁŘ, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství

Jistě trochu ano, ale to slovo trochu vím, že je takové všeobjímající. Nebylo by to jednoznačné řešení, protože při těchto velkých povodních si obvykle to koryto řeky našlo tam cestu, kde ty spádové podmínky a hydraulika toho odtoku vody byla nejvhodnější. To znamená, když teď někdo začne meandrovat tam, kde bylo třeba koryto narovnáno, tak příště velká povodeň klidně ty meandry řízne, zůstanou mrtvá ramena a tůně. Což je žádoucí pro vzhled krajiny a zejména rozvoj diverzity oživení, ale pro ty skutečně velké povodně to příliš asi nepomůže.

Václav MORAVEC, moderátor

Jaké je celkové číslo zatím škod na všech Povodích, jak ho máte k dnešku?

Pavel PUNČOCHÁŘ, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství

Prvotní odhad a zdůrazňuji, je to prvotní odhad, který ještě byl udělán za stavu, kdy byla řada těch koryt pod vodou, tak je přes dvě miliardy na vodních tocích.

Václav MORAVEC, moderátor

Bude se lišit významně od konečných škod podle vašich zkušeností se všemi povodněmi?

Pavel PUNČOCHÁŘ, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství

Myslím si, že to nemusí být až tak významný rozdíl. Já bych tady řekl porovnání. Do roku 2012 celkové škody povodní byly 174 miliard. A škody na vodních tocích a stavbách tvořily zhruba 10 procent z toho. Je také dobře připomenout, že do letošní povodně přišlo o život 123 lidí plus zhruba 11 a nějací pohřešovaní, takže to bude už teď kolem 135, 140, což je teda hrozná věc.

Václav MORAVEC, moderátor

Konstatuje vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství Pavel Punčochář, který byl dnes hostem Rádia Impuls. Děkuji za rozhovor a těším se na další.

Pavel PUNČOCHÁŘ, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství

Děkuji vám, na shledanou.

Václav MORAVEC, moderátor

Takové byly dnešní Impulsy s Pavlem Punčochářem. Přepis tohoto rozhovoru stejně jako video najdete na našich internetových stránkách, připomínám adresu www.impuls.cz.

13.6.2013 11.22, Rubrika: Čistota vody a rekreace, Voda a naše peněženka, Prevence povodní, voda v krajině, Přehrady a vodní díla