V povodí nyní platí druhý povodňový stupeň na Mandavě ve Varnsdorfu. „Mandava je taková hodně živá, má malé koryto, takže stačí trochu víc srážek a spolehlivě bude mezi prvními, kde bude nějaký povodňový stupeň, ale dokud tam není trojka (třetí povodňový stupeň), moc to neznamená,“ uvedl Svejkovský. Bdělost, tedy první stupeň, platí na Libockém potoku ve Vilémově na Chomutovsku.

Nějaké stupně povodňové aktivity během tání sněhu očekávají vodohospodáři na tocích pod Krušnými horami, kde je aktuálně nejvíce sněhu z celého území Povodí Ohře. „Čekáme pozvolné odtávání, žádné povodně,“ zdůraznil mluvčí.

Na větší objem vody jsou připraveny nádrže. „Pokud leží souvislá vrstva sněhu, lze spočítat, kolik v ní je vody, podle toho odpouštíme nádrže,“ řekl Svejkovský. Sníh zároveň doplní zásoby na sušší období.

Sněhová pokrývka napadla na ne příliš promrzlý povrch, půda není zledovatělá, část tajícího sněhu se proto vsákne. „Nevíme, zda doplní všechny deficity z minulosti, které vznikly přes suché roky, ale určitě se podzemní vody zčásti nasytí,“ dodal Svejkovský. Povodí počítá s tím, že sníh zmizí z vrcholků hor nejpozději v dubnu.

Obleva spojená s vylitím vody do krajiny zasáhla Povodí Ohře v zimě 2013 a 2011. Ani v jednom případě nebyly škody velké, ačkoliv třeba na Ohři byl v roce 2011 třetí povodňový stupeň. Životy lidí v Ústeckém kraji ovlivnily významněji jarní záplavy v roce 2006. Tehdy bylo mimo domov zhruba 1500 obyvatel regionu, stav nebezpečí platil pro 48 měst a obcí v kraji.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto